7. ledna 2016
Evropská komise zahájila letošní rok s novým prezidentem Jeanem-Claudem Junckerem a novou dopravní komisařkou Violetou Bulcovou. A rovněž s významným odhodláním omezit silně produkci všelijakých směrnic, předpisů i nařízení a věnovat se o to více dosud zanedbávaným záležitostem sociálním. V druhé polovině roku přijala konečně Rada ministrů 4. železniční balíček předpisů – na základě značného kompromisu, pokud jde o jeho „politickou“ část.
V železniční dopravě vyjela řada nových pravidelných nákladních vlaků směřujících především do námořních přístavů. Realizovalo se také lepší napojení přístavů na tuzemské zázemí. Rozšířila se přeprava zboží po kolejích mezi Čínou a Evropou, jedinou alternativou už není Transsibiřská magistrála. Hlavní výhodou železnice má být výrazné zkrácení dopravní doby – proti námořní přepravě až o dvě třetiny. Mezinárodní železniční unie UIC a speditérská asociace FIATA podepsaly ve Vídni společnou deklaraci o zvýšení konkurenceschopnosti v mezinárodní železniční dopravě mezi Evropou a Asií. Podstatné je nastolení jednotného právního režimu. Důraz je kladen na mezikontinentální drážní koridory včetně nové Hedvábné stezky, stejně
jako na evropské koridory mezi zeměmi EU. Bylo uvedeno, že Evropu s Asií spojuje 13 koridorů členských drah OSŽD, nichž šest má návaznost na existující koridory evropské. V Antverpách proběhl v září seminář Drážní křižovatky, který je také nazýván Drážní tržiště, a jehož posláním je rozšířit spolupráci a komerční vztahy mezi drážními podniky, speditéry a zákazníky.
Minimální mzda v Německu vyvolala silné protesty
Pokud jde o silniční dopravu, v Německu zavedli na počátku roku povinnou minimální mzdu ve výši 8,5 €/hod., která se měla vztáhnout také na mezinárodní silniční dopravu, prováděnou přes území SRN. Částka vysoce překračující mzdové poměry zejména ve východní Evropě, vyvolala silné protesty. Rovněž EU považuje tento krok za diskriminační z hlediska volné dopravy zboží v Evropě. Kritiku v západní Evropě si zase vysloužila současná kabotážní pravidla, považovaná za příliš liberální a svým způsobem za nekalou konkurenci na domácích trzích. Velmi pozitivním krokem bylo znovuotevření 34 ruských hraničních přechodů pro celní režim TIR směrem na deset sousedních zemí. Pákistán přistoupil k celní úmluvě TIR OSN a v Číně urychlují přípravy k její ratifikaci. Mezinárodní dopravu zboží po silnici v řadě případů záporně ovlivnily proudy utečenců na hraničních přechodech. Velmi kritická byla zejména situace v trajektových přístavech mezi Francií a Velkou Británií, kde se mnoho emigrantů pokoušelo pronikat ilegálně do ložných prostorů kamionů, či dokonce chodit pěšky dráž-ním Eurotunelem do Doveru. Jinak se tato doprava v Evropě i v USA potýká s narůstajícím nedostatkem řidičů a dopravci hledají různá řešení, jak věc řešit. Jedním jsou kupř. „importy“ mladých řidičů ze zahraničí, i s rodinami a poskytnutým bydlením či vlastní „závodní školy práce“ nového typu.
Rejdaři přestali šetřit palivem
V námořní dopravě se projevil vliv lacinějšího lodního paliva a rejdaři ustupovali od pomalejší plavby, která měla vyvolat sníženou palivovou spotře-bu. Větší spotřeba lodní nafty je více než kompenzována úsporami v denních nákladech. Zatímco nákladní a charterové sazby se ve většině segmentů námořní plavby spíše propadaly, obávali se rejdaři a makléři dalšího zvyšování lodní kapacity. V Londýně proběhl Mezinárodní námořní týden, ve kterém byla značná pozornost věnována budoucnosti námořní bezpečnosti. Účastníci se dověděli mimo jiné o posledních hrozbách, kterým čelí obchodní lodě plující v rizikových oblastech. Chystané zmenšení vojenské ochrany v oblastech vysokých rizik vyvolává nutnost věnovat se všem alternativám bezpečnosti, aby se zajistilo, že se pirátství nevrátí na úroveň let 2010 až 2012. V Evropě narůstal význam přístavů na Středozemním moři, které představují výrazné časové zkrácení zejména v čínské relaci Na západním pobřeží USA došlo v důsledku dlouhých stávek v přístavních terminálech ke složité situaci a řada rejdařů odklonila přepravy v asijských relacích na pobřeží východní.
Zpomalil se růst letecké přepravy zboží
V letecké dopravě se v průběhu roku projevilo zpomalení růstu přepravy zboží. V některých regionech šlo dokonce o pokles, jako zřejmý důsledek slabšího globálního hospodářského růstu, než se očekávalo. Největší nárůsty vykazovali dopravci na Středním východě a v Africe. Evropské aerolinky vykazující spíše stagnaci byly značně kritické vůči konkurenci z bohatých arabských zemí, když tamní letecké podniky jsou údajně silně finančně dotovány tamními vládami. Nechybí hlasy, aby se tento stav v subvencích dostal dokonce na pořad Světové obchodní organizace WTO. Jinak se rozšiřovala různá partnerství leteckých nákladních podniků z různých částí světa; partneři nabízejí stále častěji lety se sdílenými kódy (Codeshare-flights). Příkladem jsou třeba lety mezi Itálií a Japonskem. V Brazílii se zase projevil velký nárůst krádeží zboží všeho druhu z letištních terminálů. Experti dokonce radili neskladovat zboží na letištích přes noc. Závěr roku přináší smíšené signály. Všeobecná očekávání se týkají urychleného hospodářského růstu, ale důvěra v to v businessu a u exportérů nevypadá valně.
Vnitrozemskou plavbu ničilo sucho
Na vnitrozemské plavbě se negativně podepsaly nízké stavy vodních toků, vyvolané dlouhým údobím veder bez dešťů. V některých námořních přístavech se z důvodů zvýšené racionalizace překladu zhoršily i provozní podmínky říčních rejdařů, pokud nevykazovali stanovený obrat kontejnerů. Letos skočil úspěšný pětiletý projekt Connecning Citizen Ports21, ve kterém úzce spolupracovala řada velkých západoevropských říčních přístavů. Šlo zejména o to, aby přístavy posílily svou roli jako udržitelní partneři v evropské logistické síti. Nadnárodní spolupráce také umožnila výměnu zkušeností a poznávání dobrých praktik, jak šetřit čas a peníze při realizaci individuálních projektů. V Rotterdamu se uskutečnilo zasedání Plavební podniky – udržitelní dopravci zboží a osob za účasti vedoucích představitelů EU a národních vlád. Byly zde předvedeny možné inovace v tomto sektoru a vysoký potenciál jeho růstu.
Spediční trh zažil řadu prodejů firem
Ve spedici zapůsobila jako blesk z čistého nebe nedohoda mezi německým spedičním a klientským sektorem o novelizaci Všeobecných spedičních podmínek a zřejmě po 90 letech ukončení jejich automatické funkce ve spedičních kontraktech. Byli jsme svědky mnoha prodejů spedičních a logistických firem jako již dlouho ne. Často též z důvodů, že v podnicích středního stavu se nepodařilo vyřešit generační následnictví v jejich řízení. Ovšem pozoruhodný byl také počet firemních velkonákupů – tzv. „megadeals“ – s cenami přes miliardu USD. Patří mezi ně převzetí australské spedice Toll Holdings Japonskou poštou za pět miliard USD. V řadě zemí se spediční obor zvýšenou měrou potýkal s nedostatkem kvalifikovaných disponentů. Jestliže v roce 2014 se poprvé dostala logistika do akčního plánu německého ministerstva dopravy, v roce 2015 je následovaly Rakousko a Francie. Evropská logistická asociace ELA iniciovala počátkem roku v zemích členských svazů pořádání Dne dodavatelských řetězců, jehož jedním z cílů bylo přiblížit logistická pracoviště širší veřejnosti včetně odborných školních zařízení. Čeští logistici se do akce zapojili uspořádáním kvalitní odborné konference – zatím bez exkurzí do logistických zařízení v zemi a prezentací odborných škol – k tomu snad dojde v příštím roce.
Jiří Kladiva
