10. dubna 2003
K vrcholné schůzce se minulý týden v Bratislavě po roce a půl sešli ministři dopravy zemí Visegrádské čtyřky. Polský vicepremiér a ministr infrastruktury Marek Pol, český ministr dopravy Milan Šimonovský, maďarský ministr dopravy, spojů a vodního hospodářství István Csillag a slovenský ministr dopravy, pošt a telekomunikací Pavol Prokopovič v průběhu jednodenního jednání mimo jiné podepsali deklaraci o podpoře kombinované dopravy. Zavázali se v ní k dalšímu rozvoji kombinované dopravy ve směru sever-jih a k tomu, že budou pro vlaky kombinované dopravy vytvářet takové podmínky, aby se zkrátila doba jejich pobytu na hranicích v souladu s dohodou AGTC.
Ministři dopravy V4 v Bratislavě dále zhodnotili pokrok, kterého jejich země na poli železniční a kombinované dopravy dosáhly od jejich posledního setkání ve Visegrádu v říjnu roku 2001. Vzájemně se informovali o současné situaci v sektoru železniční dopravy a o pokroku, který země učinily při svém úsilí o vstup do Evropské unie. Konstatovali v této souvislosti, že expertní skupina čtyř zemí pro kombinovanou dopravu by měla pokračovat ve své činnosti: polský ministr se zavázal iniciovat její další zasedání v Polsku.
Více evropských peněz pro dopravu
Na programu jednání byla dále připravovaná změna nařízení č. 1164/94 o Kohezním fondu Evropské unie. Ministři se vyslovili pro změnu dosud rovnoměrného rozdělování prostředků fondu mezi projekty z oblasti životního prostředí a projekty z oblasti dopravní infrastruktury ve prospěch dopravní infrastruktury. Marek Pol navrhl, aby do dopravních projektů směřovalo šedesát procent dotací s tím, že dvacet procent z této částky by bylo určeno na dopravní projekty, které budou mít pozitivní dopad na životní prostředí. Ministři se shodli na tom, že tento návrh nejprve projednají na národní úrovni s resorty životního prostředí a konečné stanovisko přijmou na základě těchto rozhovorů, doporučení expertní skupiny, která bude paralelně pokračovat ve své práci a v krátké době se sejde k jednání ve Varšavě, a připomínek Evropské komise.
Značnou část programu ministři věnovali jednání o společných prioritách při budování Transevropských dopravních sítí (TEN-T). Pavol Prokopovič informoval, že od loňského roku v Bruselu pracuje pracovní skupina pro dopravu na nejvyšší úrovni, která se mimo jiné zabývá revizí základních směrnic společenství pro rozvoj Transevropských dopravních sítí. Ministři se shodli na tom, že pro všechny čtyři země budou mít prioritu projekty na propojení v ose sever-jih. Vyslovili souhlas s tím, že při definování prioritních projektů při jednání skupiny vysokých představitelů budou prezentovat společný návrh, což by mělo výrazně posílit jejich vyjednávací pozici. Milan Šimonovský uvedl, že toto stanovisko podporuje i Česká republika, která se uchází o finanční podporu pro dálniční spojení Praha-České Budějovice-Rakousko a v součinnosti se Slovenskem také pro koridor 6B. Jako další projekt přihlásí modernizaci přenosu železničních dat.
Optimální systém výběru mýta pro střední Evropu
Ministři dále jednali o koordinaci postupu při zpoplatňování silniční infrastruktury v souvislosti s připravovanou legislativou EU. Evropská komise již brzy předloží rámcovou směrnici, která zavede povinnost vybírat mýto za vozidla komerční nákladní dopravy nad 3,5 tuny na základě ujeté vzdálenosti. Vzhledem k závažnosti tohoto záměru Pavol Prokopovič navrhl v zájmu interoperability zemí V4 v krátké době vytvořit pracovní skupinu expertů, která by tento problém řešila. Ostatní ministři tento návrh podpořili: považují za vhodné využít zkušeností sousedů V4 pro vytvoření optimálního systému pro střední Evropu. Expertní skupinu pro zpoplatnění Slovensko svolá v nejbližším termínu a provede potřebné analýzy obou již existujících modelů – rakouského a německého.
Ministři se vyjádřili i k žádosti Slovinska a Rakouska o přistoupení k seskupení V4. V souladu s deklarací předsedů vlád z roku 2000, která stanovila, že V4 se ve střednědobém horizontu nebude rozšiřovat, rozšíření odmítli. „Jistě by bylo dobré, kdybychom některé projekty koordinovali i se sousedními zeměmi. Ale rozšíření skupiny v současné době nepodporujeme, protože bychom ztráceli vnitřní kontinuitu jednání,“ řekl v této souvislosti Milan Šimonovský. Všichni ministři se nicméně shodli na účelnosti spolupráce na expertní úrovni s oběma zeměmi v případě, že se na projektu budou podílet všechny země V4.
Před očekávaným vstupem všech čtyř zemí do Evropské unie ministři zhodnotili svou účast v Konferenci evropských ministrů dopravy CEMT. Země V4 podle ministrů velmi oceňují přínos zapojení jejích zemí do organizace CEMT, protože jim pomohlo implementovat do národní dopravní politiky aspekty panevropské dopravní politiky. Konstatovali, že dnes jsou již plně integrovaní do CEMT a podílejí se na všech aktivitách. Podporují další činnost CEMT a zejména pokračování dotváření a implementace společné celoevropské dopravní politiky zaměřené na harmonizovaný rozvoj ve sjednocené Evropě. Podporují současně i další rozšiřování spolupráce s jinými mezinárodními organizacemi zabývajícími se otázkami dopravy. Pavla Prokopoviče ministři pověřili, aby jménem všech ministrů dopravy V4 pozdravil zasedání Rady ministrů CEMT v Bruselu, na němž si organizace na konci dubna připomene padesát let své existence.
Bilaterální jednání
Mimo program konference se Milan Šimonovský setkal ke krátkému bilaterálnímu jednání se svým polským a maďarským resortním kolegou. S Istvánem Csillagem ministr jednal o železniční osobní dopravě, mimo jiné o možnosti využití sedmi nových vysokorychlostních souprav Pendolino v mezinárodní dopravě mezi oběma zeměmi. Zmínil se také o projektu výstavby nového multimodálního překladiště v Břeclavi, které by mohlo být kanálem napojeno na dunajskou vodní cestu. Oba ministři konstatovali, že tempo liberalizace v silniční a letecké dopravě je uspokojivé, zbývající problémy se vyřeší vstupem ČR a Maďarska do Evropské unie.
S ministrem infrastruktury a vicepremiérem Polské republiky Markem Polem Milan Šimonovský jednal o spolupráci při zprostředkovávání přepravy zboží z Dálného východu. „Celý projekt bohumínského terminálu byl založen poněkud nešťastně – při podpisu memoranda s Ruskou federací a soukromou firmou si ČR počínala velmi neobratně. Jsme proto potěšeni, že s námi Polsko stále počítá a chce, abychom byli při technickém prověřování projektu. Česká strana se bude první fáze projektu účastnit pouze zprostředkovaně, bude se snažit zboží z terminálu Slavkov, kde končí širokorozchodná železnice, směrovat také na české území, aby svými železničním službami pokryla relaci na jih Evropy. A v druhé fázi – pokud ten projekt bude úspěšný tak, jak jeho autoři předpokládají – bychom uvažovali o prodloužení širokorozchodné tratě i do terminálu Bohumín, který by pak mohl kooperovat se Slavkovem. Je to ovšem spíše úvaha do budoucna, protože zatím žádné velké zbožové toky z Dálného východu nepřicházejí – jedná se spíše o ojedinělé přepravy, pro něž stávající kapacity bohatě dostačují,“ řekl po jednání Milan Šimonovský.
Memorandum o porozumění v tomto duchu oba ministři podepíší až v Katovicích, kam Marek Pol na konec května svolal mezinárodní konferenci za účasti všech zemí podél Transsibiřské magistrály, včetně Japonska, Číny a Koreje. Účastníci konference by měli jednat o potenciálu přeprav zboží po železnici z Dálného východu do Evropy.
S polským vicepremiérem Milan Šimonovský dále jednal o další liberalizaci letecké dopravy mezi oběma zeměmi a o různém výkladu mezinárodní dohody o silniční dopravě. Požádal jej, aby polští experti prověřili, zda je v souladu s dohodou současná polská praxe zdaňování obsahu nádrží kamiónů. „Pokud by polská strana na tomto výkladu trvala, museli bychom vytvořit dodatky k naší smlouvě, aby bylo takové opatření reciproční,“ řekl Milan Šimonovský. Luboš Spálovský
