18. března 2004
Když jsem byl dítě, dostal jsem kdysi kuli za opisování. V domnění, že mi kule bude zahlazena, jsem srabácky poukázal na to, že Franta s Pepou opisovali také a nic se jim nestalo.
Obdržel jsem nádavkem pár facek od spolužáků a pro život poznání, že tudy cesta nevede. K mému údivu si při hledání, kudy cesta vede, vyšlápli ve stopách mých školních botek kreativci tvořící reklamní kampaň Českých drah. Ne, že by snad opisovali, ale zjevně se řídili krédem, že špína hozená na spolužáky zakryje jakékoliv máslo na hlavě házejícího. Pak už stačilo ctít zásadu, že trocha demagogie nikoho nezabije, a narodila se kampaň „Nejsou koleje jako koleje“.
Tak například vtipný postřeh, že koleje na silnici dělají kamiony, a vlaky za to nemohou, je doplněn brutálním textem: „Jeden naložený kamion poškozuje silnice jako desetitisíce osobních aut, ale na jejich údržbu platí nesrovnatelně méně.“
Přesně jsem sice nepochopil, s kým platí ne-srovnatelně méně. Jestli s osobním autem, tak pokud vím, silniční daň je zhruba 25krát vyšší pro čtyřicetitunovou soupravu než pro osobák a dálniční známka stojí 15krát více. Ovšem jestli se postupuje podle železné železniční logiky, podle které je kamion škodná o síle 10 tisíc osobáků, bude příští rok stát dálniční známka 140 milionů. Pak se ovšem nedivím, že s takovými počty na dráze stále chybějí nějaké miliardy.
Došlo i na ekologii, když se dovídáme, jak že silniční doprava zabírá moc půdy, dělá kravál a smrdí. Zde zdarma nabízím autorům slogan: „Nejsou výfuky jako výfuky.“ Doporučuji doplnit o fotografii kouřících komínů hnědo-uhelné elektrárny a měsíční krajiny Mostecka, kde čistá elektrická energie vzniká, a na druhou stranu fotem motoru Euro 3, rád ji věnuji z vlastního archivu. Pro jistotu připomínám, že to jsou přesně ty motory, díky nimž od roku 1990 klesly emise o 75 procent a hlučnost 24 dnešních kamionů odpovídá hlučnosti jednoho z roku 1970.
Na závěr vznáším dotaz, z čích úst pochází citovaný výkřik: „Myslíme ekonomicky. Jezdíme po kolejích!“ Jestliže patří samotným Českým drahám a znamená odhodlání stát se rentabilním podnikem, pak je to bezesporu dobrá zpráva pro všechny daňové poplatníky. Jestli je to ovšem tvrzení uživatelů, bude patrně třeba ještě hodně ekonomické osvěty k přesvědčení těch zbylých 70 procent zabedněnců, kteří sveřepě posílají své zboží po silnici a tvrdí, že je to tak pro ně lepší. A bude třeba asi i zabrat na železnici, protože je nutné si uvědomit, že přechod 10 procent nákladní silniční dopravy na železnici by vyžadoval zvýšení kapacity železnic alespoň o polovinu.
Nevím, kolik tato kampaň stála, ani si ne-umím představit, kolik motoristů zasažených její naléhavostí prodalo svá auta a šlo na vlak. Tuším ale, že chyba se stala už na začátku, když tvůrci kampaně byli ochuzeni o podobné životní poznání jako já na základní škole.
Martin Felix,
tiskový mluvčí Sdružení
ČESMAD Bohemia
