22. listopadu 2018, Martina Vampulová
Vize do budoucnosti a další možnosti rozvoje české dopravy zazněly na odborné konferenci „DOPRAVA 2018+ … dalších 100 let v pohybu“, která proběhla minulý týden v Praze u příležitosti stého výročí vzniku Československé republiky.
Konference se zúčastnilo více než sto zástupců všech druhů české dopravy, reprezentantů státní správy a samosprávy, akademické obce nebo dodavatelského průmyslu. Program konference byl rozdělen do čtyř panelů, které se věnovaly problematice železniční, vodní, letecké a silniční dopravy, jako samostatný byl včleněn panel pro oblast vzdělávání a inovací v dopravě.
Ve svém úvodním vystoupení význam dopravy připomněl předseda Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR Radek Vondráček a zdůraznil především její legislativní rámec. „Díky novele zákona o liniových stavbách budeme stavět rychleji než doposud. Povedla se tak věc, která má v praxi pro českou dopravu obrovský přínos a je úkolem pro český parlament v této legislativní oblasti nadále intenzivně pracovat,“ řekl.
Náměstek generálního ředitele pro ekonomiku Českých drah Radek Dvořák během diskuse v sekci věnované železniční a vodní dopravě řekl, že České dráhy během posledních deseti let investovaly do nákupu a modernizace vozidel přes 40 miliard Kč. „Naším cílem i v rámci liberalizace služeb železniční dopravy je obhájit maximum stávajících výkonů i po roce 2019 a udržet kvalitu a síťovost služeb,“ uvedl Radek Dvořák. Přesto se v sekci věnované železniční a vodní dopravě jako červená nit diskusí nesla problematika nedostatečné kapacity dopravní cesty pro nákladní vlaky. Šéf Ředitelství vodních cest Lubomír Fojtů uvedl, že zatímco v Evropské unii má voda na celkové přepravě zboží dvanáctiprocentní podíl a v Nizozemsku dokonce čtyřicetiprocentní, v České republice je to jen necelé jedno procento. „S děčínským plavebním stupněm, který umožní přepravovat po Labi zboží až 345 dní v roce, bychom se určitě mohli dostat na deset procent. Teprve po jeho dokončení bude možné efektivně propojit Českou republiku se západoevropskou sítí vodních cest a přidat se tak k dopravně vyspělé části Evropy,“ dodal.
Předseda představenstva Letiště Praha Václav Řehoř na konferenci prezentoval budoucí rozvoj letiště. Panelu letectví se kromě něj zúčastnili ještě zástupci Řízení letového provozu ČR, Letitě Pardubice a Letiště Vodochody.
Podle generálního ředitele Řízení letového provozu Jana Klase nebude český vzdušný prostor v následujících letech čelit pouze vysokému nárůstu letového provozu. „Musíme být současně připraveni i na integraci dronů do klasických provozních systémů a tuto výzvu společně s českou státní správou a průmyslem využít jako obchodní příležitost,“ zdůraznil. Účastníci diskuse hovořili také o roli regionálních letišť a mimo jiné zmínili i problematiku hluku v okolí letišť a možnosti řešení.
Na konferenci zazněla i další aktuální témata, která českou dopravu ovlivňují. „Česká doprava si ještě nezvykla na obrovský nárůst v oblasti e-commerce, která vyvolá potřebu větších kapacit a rozvoje dopravní infrastruktury. Odstranit se v budoucnosti musí i nerovnoměrnost dopravní sítě v jednotlivých krajích České republiky,“ uvedl Jan Andrejco, technický ředitel ve společnosti Panattoni Europe. Podle děkana Dopravní fakulty ČVUT Pavla Hrubeše je zase škoda, že v dopravním sektoru se už řadu let ideově nepotkávají výrobci vozidel s vlastníky a správci infrastruktury. „Nevyužívají tak obrovský potenciál změn v důsledku nových informačních a telekomunikačních technologií a programových řešení pro jednotlivé uživatele dopravních systémů,“ řekl Pavel Hrubeš.
(mna)
Foto: Doprava 2018+
