„V České republice jsou zatím pouze čtyři bezpečnostní poradci“

Evropská dohoda o mezinárodní silniční přepravě nebezpečných věcí (ADR) loni doznala podstatných změn a v současné době je již v platnosti její nová, restrukturalizovaná podoba. O některých novinkách, které jsou v ní obsaženy, jsme hovořili s doc. ing. Vladimírem Uhříčkem, CSc., z Fakulty dopravní ČVUT v Praze.
„V čem se nově restrukturalizovaná Dohoda ADR nejvíce liší od předchozích verzí?“
„Dohoda ADR byla uzavřena již v roce 1957 a až do roku 1999 se v ní každé dva roky prováděly určité úpravy, doplňky a změny. Měnily se však pouze některé její části. Zhruba před čtyřmi až pěti lety se pak začala připravovat restrukturalizace celé dohody, tedy zcela jiné členění, než jaké měla od počátku.
V současnosti je Dohoda ADR rozdělena do devíti částí, z nichž Části 1 až 7 jsou, kromě několika rozdílů, v podstatě shodné s ustanoveními Řádu pro mezinárodní železniční přepravu nebezpečných věcí (Řád RID). Existují však odlišnosti v některých formulacích, protože oba předpisy využívají buď normalizovanou silniční, nebo železniční terminologii.
Další novinkou, která se zavedením nové restrukturalizované dohody souvisí, je změna přechodného období. V případě předchozích úprav byla jeho délka stanovena na šest měsíců, nyní byla prodloužena na osmnáct měsíců. Platí-li tedy nová restrukturalizovaná Dohoda ADR od 1. července 2001, lze až do konce letošního roku používat alternativně ustanovení nových nebo starých předpisů. A to nejen jako celku – zároveň může být využita část starých a část nových ustanovení.
Nové přechodné období se týká všech tříd s výjimkou třídy 7 – Radioaktivní látky. Pro tu bylo stanoveno pouze šestiměsíční přechodné období. Od 1. ledna je tak již nutné při přepravě radioaktivních látek používat pouze předpisů nové restrukturalizované dohody.“
„Co bylo důvodem pro prodloužení přechodného období?“
„Osmnáctiměsíční přechodné období bylo stanoveno na žádost většiny smluvních států Dohody ADR, jejichž oficiálním jazykem není anglič-
tina, francouzština ani ruština. Příslušné orgány těchto zemí musí za tuto dobu přeložit celé restrukturalizované znění do úředního jazyka své země a oficiálně jej vydat ve formě obecně závazného právního předpisu. Překlad je však velmi zdlouhavý. Je komplikován také skutečností, že v celém dokumentu musí být zachována odborná terminologie, která navíc musí odpovídat aktuální odborné terminologii, která je aktuálně platná v tom kterém smluvním státě. I v Čes-
ké republice tedy tento dokument musí odpovídat nově vydávaným zákonům, vyhláškám a dalším předpisům vztahujícím se k silniční dopravě. Překlad je v současné době již v závěrečné fázi a podaří-li se vše podle plánu, bude nové znění uveřejněno ministerstvem zahraničních věcí ve Sbírce zákonů České republiky pravděpodobně již v dohledné době.“
„Proč byl vlastně celý proces restrukturalizace zahájen?“
„K restruktura­lizaci se přistoupilo z toho důvodu, aby byly sjednoceny části, které se týkají jednotlivých subjektů podílejících se na přepravě. Cílem bylo rozlišit, jaké požadavky jsou kladeny na odesilatele, na dopravce, na řidiče a případně i na další subjekty. Vzhledem k tomu, že se jedná o velmi složitý předpis, v němž se dopravci a přepravci jen velice obtížně orientují, vstoupil v Evropské unii 1. ledna loňského roku v platnost předpis o jmenování bezpečnostních poradců. Úkolem těchto poradců je ulehčit situaci podnikům, které nemají dostatečné kapacity na to, aby se mohly věnovat podrobnému studiu předpisů.“
„Nakolik je spoluúčast bezpečnostních poradců v přepravním řetězci závazná?“
„Podle nového znění Dohody ADR již žádný dopravce ani přepravce nesmí provádět silniční přepravu nebezpečných věcí (podobně je tomu však i u železničních přeprav), aniž má buď vlastního bezpečnostního poradce, nebo uzavřenu smlouvu s jiným bezpečnostním poradcem. Tento poradce musí být předepsaným školením obeznámen s platnými předpisy, musí být přezkoušen příslušným orgánem jmenovanou zkušební komisí a musí vlastnit předepsaný certifikát.
Všech třicet šest smluvních států Dohody ADR je proto povinno zajistit, aby nejpozději od 1. ledna roku 2003 mohli bezpečnostní poradci naplno fungovat. V praxi to znamená, že v jednotlivých smluvních státech musí být jmenovány školicí instituce a zkušební komise, které začnou školit a zkoušet uchazeče o tuto funkci. Ti pak vlastně budou nové předpisy kvalifikovaně uvádět do praxe.
Podle nového znění Dohody ADR jsou povinné v podstatě tři druhy školení – školení bezpečnostních poradců, pracovníků podílejících se na přepravě nebezpečných věcí a řidičů vozidel přepravujících nebezpečné věci.“
„Můžete tato školení trochu přiblížit?“
„Například pro to, aby se nějaká osoba vůbec mohla v řídicí funkci podílet na přepravě nebezpečných věcí, byla mimo jiné stanovena podmínka absolvování předepsaného školení. V ČR je možné doložit splnění této podmínky osvědčením o absolvování školení podle bodu
10 316 Dohody ADR (případně po-dle kapitoly 1.3 jejího restrukturali­zovaného znění).
Aby bezpečnostní poradce získal osvědčení (certifikát) pro působnost v oblasti silniční přepravy nebezpečných věcí, musí projít předepsaným školením. Jeho osvědčení, které musí vydat příslušný orgán smluvního státu Dohody ADR, dokládá, že poradce absolvoval potřebný kurz a úspěšně složil předepsané zkoušky. Ty jsou organizovány příslušným orgánem nebo jím pověřenou institucí a zkušební komise musí být jmenována písemně. Platnost osvědčení může být omezena na určitou dobu.
V předpisu se konkrétně praví, že poradcem může být buď vedoucí pracovník podniku, osoba s jinými povinnostmi v podniku nebo osoba, která není přímo zaměstnancem, ale je oprávněna provádět tyto činnosti. Je reálné očekávat, že v budoucnu budou mít velké podniky své vlastní poradce a menší firmy budou využívat spíše služeb veřejných poradců.“
„Existuje v ČR již pověřená instituce nebo jsou zájemci o výkon funkce bezpečnostního poradce nuceni skládat zkoušky v zahraničí?“
„V České republice jsou zatím pouze čtyři pracovníci, kteří byli předepsaným způsobem vyškoleni a absolvovali předepsané zkoušky v rámci programu PHARE. Právě ti by v budoucnu měli nové bezpečnostní poradce školit. Příslušný předpis by mělo připravit MDS, avšak jeho právní forma zatím nebyla stanovena.“
„Na vyškolení nových poradců zbývá prakticky pouze rok…“
„Bohužel, je tomu tak. Navíc, kdyby se skutečně postupovalo důsledně s ohledem na praktické zkušenosti, mohly by se bezpečnostními poradci stát pouze osoby, které absolvovaly školení podle bodu 10 316 (výjimečně podle bodu 10 315) Dohody ADR. Vzhledem k tomu, že uvedené školení podle bodu 10 316 se konalo od roku 1999 jen pro malý počet zájemců, mohlo by potřebné osvědčení předložit pouze minimum osob.“
„Jaká je dělba zodpovědnosti mezi dopravci a bezpečnostními poradci? Za co všechno jsou poradci zodpovědni?“
„V podstatě jsou zodpovědni za tři oblasti. V první řadě musí zpracovat projekt přepravy pro konkrétní přepravní úkoly dané firmy či firem. Za druhé musí školit její či jejich zaměstnance. Jejich povinností je také, dojde-li při přepravě nebezpečných věcí k nehodě, zúčastnit se jejího vyšetřování a pomáhat při něm. Kromě toho mají pro své klienty či na vyžádání kompetentních státních orgánů zpracovávat roční zprávy.
Mimo tyto hlavní oblasti však bezpečnostní poradci mají celou řadu dalších povinností. Při své činnosti například musí brát v úvahu praktickou činnost konkrétního podniku a tomu přizpůsobit výběr dopravních prostředků. Musí také stanovit zvláštní požadavky na přepravu podle charakteru přepravovaných věcí, stejně jako postupy pro nakládku, vykládku a manipulaci.
Poradci jsou povinni nejen školit zaměstnance, ale také o těchto školeních vést příslušnou evidenci. Do jejich kompetence spadá rovněž zavádění nouzových postupů pro případ jakékoli nehody, která by se v celém průběhu přepravy nebezpečných věcí mohla vyskytnout. Dojde-li při přepravě k vážné nehodě nebo poškození zásilky, osob, věcí nebo životního prostředí, musí o tom vypracovat zprávu a navrhnout vhodná opatření, aby se obdobný případ již neopakoval.
K tomu je třeba ještě dodat, že po vyhodnocení všech informací o nehodě připraví poradce zprávu pro vedení svého podniku a také, pokud se to požaduje, pro místní správní orgán. Důležité je to, že tato jeho zpráva nenahrazuje zprávu, kterou musí předložit samotné vedení podniku.
Při výběru subdodavatelů nebo třetích osob musí bezpečnostní poradci brát v úvahu právní předpisy a zvláštní požadavky spojené s přepravou nebezpečných věcí. Jsou také povinni ověřovat, zda pracovníci podílející se na přepravě, nakládce a vykládce jsou obeznámeni s provozními instrukcemi. Do jejich působnosti spadá i zvyšování prevence před riziky spojenými s manipulací s nebezpečnými věcmi. Mají také dbát na to, aby ve vozidlech byly vždy potřebné dokumenty a povinná bezpečnostní výbava atd.“
„Vraťme se ještě ke změnám obsaženým v restruktura­lizované dohodě…“
„V porovnání se starými ustanoveními obsahuje restrukturalizovaná Dohoda ADR skutečně celou řadu změn. Důležitou novinkou je například to, že v seznamu je uvedeno jednotlivé oficiální pojmenování látky, ale kromě toho existují ještě tři druhy tzv. hromadných pojmenování, z toho dvě se zkratkou j.n. (jinde nejmenované), a to druhové, zvláštní a všeobecné.
Podle nového předpisu se musí u hromadných pojmenování uvádět  – kromě předepsaného oficiálního pojmenování – také chemický název látky, který se uvádí v závorce. Je-li tedy uvedeno například „1993 hořlavá kapalina, j.n.“, je nutno do závorky ještě uvést, o jakou látku se jedná.
Dále se změnilo například vyjmenování látek v Části 2, a to tak, že byly stanoveny určité skupiny látek, které byly zařazeny pod nějaké velké písmeno. Až na určité výjimky je toto písmeno zkratkou pro obecnou charakteristiku látky v anglickém jazyce. Dříve se látky členily do skupin třeba podle toho, zda jsou hořlavé nejedovaté nebo žíravé, nebo zda jsou hořlavé a jedovaté či hořlavé a žíravé atd.
Nyní se však všechny látky určitým způsobem kódují. Například v oddílu 2.2.3 pod písmeno F (zkratka z anglického slova „flammable“) jsou zařazeny hořlavé látky bez vedlejšího rizika. Je-li uvedeno F1, jedná se o hořlavé kapaliny s bodem vzplanutí do 61 oC. Zkratka F2 znamená hořlavé kapaliny s bodem vzplanutí nad 61 oC, jež jsou přepravovány při teplotě vyšší, než je jejich bod vzplanutí – jedná se tedy o zahřáté látky. Dále existuje například označení FT pro látky hořlavé jedovaté atd.
Podíváme-li se na oddíl 2.2.41, i v něm najdeme obdobné členění. Například písmeno D označuje tuhé látky – desenzibilované výbušniny (desenzibilovaná výbušnina při určitém minimálním obsahu vody se již nezařazuje do třídy 1, ale do třídy 4.1 jako hořlavá tuhá látka). Také další zkratky v oddílu 2.2.41 představují nové pojmy.
Obdobné je to i v oddílu 2.2.42, v němž jsou uvedeny látky s označením S, což volně přeloženo znamená látky schopné samovolného vznícení. Ty se dále dělí na organické, anorganické, jedovaté atd.
Všechny tyto kódy jsou naprosto nové a mají svůj jednoznačný význam.“
„Jak se má podle nového předpisu postupovat při vyplňování nákladních listů?“
„I v tomto případě došlo ke změnám. Při zápisu do nákladního listu se látka již neuvádí pod třídou, číslicí a písmenem. Vyplňuje se pouze třída a římská číslice I, II nebo III.
To znamená, že se uvádí obalová skupina, do níž musí být látka balena. Číslice I znamená obaly pro velmi nebezpečné látky, II pro nebezpečné a III pro málo nebezpečné
látky.
U každé třídy je pochopitelně jiné označení, například u jedovatých látek se v kódu používá zkratka T.“
„Zmínil jste se o tom, že pro třídu 7 bylo stanoveno pouze šestiměsíční přechodné období…“
„Celá Část 7 vypadá naprosto odlišně, protože dosud byla přebírána z předpisů Mezinárodní agentury pro atomovou energii (IAEA). Nyní však byla zpracována podle jejích nových předpisů a je v ní mimo jiné obsažen seznam příslušných látek a ustanovení uvedená v dodatku k Příloze A Dohody ADR.
Výrazné změny jsou také v Části 3, kterou v podstatě tvoří tabulky A a B. V tabulce A jsou uvedeny veškeré látky a předměty ve vzestupném pořadí podle UN čísel a jsou v ní odkazy na všechna relevantní ustanovení, v nichž je například stanoveno, jak se látka nebo předmět balí, jakými vozidly se přepravuje atd. V tabulce B jsou látky a předměty abecedně seřazeny podle jejich anglického názvu nebo ve francouzském znění podle jejich francouzského názvu. Jsou zde také uvedeny jejich čísla a třídy. V uveřejněné české verzi budou abecedně seřazeny pochopitelně podle českých názvů.“
„Změn je tedy skutečně mnoho…“
„V restruktura­lizované Dohodě ADR jsou například inovovány i předpisy týkající se používaných obalů, velkých nádob pro přepravu volně ložených látek či pokyny pro používání cisteren všech druhů. Jsou v ní rovněž stanoveny veškeré požadavky kladené na obaly a jejich zkoušení.
Novelizovány jsou také předpisy o balení, nakládce a vykládce včetně pasáže o zákazu společné nakládky atd.“
„Uvedl jste, že Části 1 až 7 jsou v podstatě obdobné pro silniční i železniční přepravu. Jak vypadají další části restrukturalizované dohody?“
„Část 8 se týká již ryze silniční dopravy. Jedná se vlastně o ustanovení, která byla obsažena v bývalé příloze B k dohodě ADR. Jsou v ní
zahrnuty požadavky kladené na osádky vozidel, na jejich výbavu a provoz.
Část 9 je relevantní především pro výrobce silničních vozidel, Stanice technické kontroly, Institut technické inspekce (ITI TÜV) atd. Jsou v ní shrnuty předpisy pro konstrukci a schvalování vozidel. Jedna změna je patrná například i v samotném formuláři pro schválení vozidla – zatímco dříve byl poměrně jednoduchý, v budoucnu bude podstatně složi-tější. “
Milan Frydryšek