25. září 2003
Senát začátkem září vrátil Poslanecké sněmovně nový zákon o spotřebních daních a navrhl snížit připravované zvýšení spotřební daně z motorové nafty o 50 haléřů. Ani s touto úpravou však autodopravci nejsou příliš spokojeni. O tom, jaké jsou jejich představy a jak hodlají dále postupovat, jsme hovořili s generálním tajemníkem Sdružení ČESMAD Bohemia ing. Martinem Špryňarem.
„Vaše sdružení pokládá připravované navýšení spotřební daně z nafty pro dopravce za neúnosné. Znamená to tedy, že příslušný návrh s vámi nebyl konzultován?“
„Ano, byli jsme překvapeni, a to především způsobem a rychlostí, s jakou vláda o zvýšení spotřební daně o 1,80 Kč na litr nafty rozhodla. To, že vládní koalice se bez jakékoli předchozí odborné diskuse potichu dohodla na zvýšení spotřební daně (a nejen u nafty, ale i u benzinu atd.) a svůj návrh vzápětí prostřednictvím poslance Michala Krause předložila rozpočtovému výboru Poslanecké sněmovny jako pozměňovací návrh, pokládáme za velmi neférové, neřkuli zákulisní jednání. Od předložení návrhu k projednání v rozpočtovém výboru (kdy jsme tuto aktivitu poprvé zaregistrovali) do jeho schválení uběhl zhruba týden a za tuto dobu jsme už nestačili adekvátně zareagovat.
Obnova vozového parkuje finančně náročná a autodopravci musí mít při plánování nových investic určitou představu o tom, jak se budou provozní náklady vyvíjet Z našeho pohledu se jedná o jednoznačné porušení dohody vlády s dopravci z roku 2000, v níž se obě strany mimo jiné dohodly na tom, že do vstupu České republiky do Evropské unie se daňové zatížení autodopravců zvyšovat nebude. Porušeny však byly i některé další, byť nepsané dohody s představiteli ministerstev financí a dopravy.“
„Můžete to konkretizovat?“
„Po nástupu nové vlády jsme byli z obou ministerstev ujišťováni o tom, že jakékoli změny finančního zatížení silničních dopravců s nimi budou předem projednány, a to jak proto, aby na základě odborné diskuse byly posouzeny dopady konkrétních opatření na dopravní firmy, tak i proto, aby se dopravci na tyto změny mohli připravit – dopravní firmy, stejně jako ostatní podnikatelské subjekty, musí pochopitelně své hospodaření plánovat. Obnova vozového parku je finančně náročná a autodopravci musí mít při plánování nových investic určitou představu o tom, jak se budou provozní náklady vyvíjet.
Tyto sliby však nebyly dodrženy. Naše druhá výhrada se týká již samotného dopadu navrhovaného opatření na ekonomiku dopravních firem. Při standardním ročním vytížení kamiónů by navržené zvýšení spotřební daně z nafty o 1,80 Kč znamenalo za jeden rok zvýšení nákladů na jedno vozidlo zhruba o 80 tisíc Kč. Pro dopravce to představuje opravdu velké navýšení, které – vzhledem k situaci na dopravním trhu – jen těžko mohou promítnout do svých cen. Navíc se nejedná o jedinou vstupní položku, která se zvyšuje. Například vozidla plnící emisní limity Euro 3 nebudou od příštího roku při platbě silniční daně zvýhodněna v takové míře jako doposud, cena dálniční známky se zvyšuje o dva tisíce Kč a zavedení elektronického mýta v Německu a Rakousku přinese další zvýšení nákladů o 15 až 30 procent.“
„Tato čísla jsou dostatečně výmluvná. Podnikáte něco pro to, aby celkové navýšení vstupů nebylo tak razantní?“
„Samozřejmě, že ihned poté, co zákon v tak neuvěřitelně krátké době prošel Poslaneckou sněmovnou, jsme začali usilovně jednat s mnoha senátory, a to jak přímo na půdě Senátu v Praze, tak v regionech v jejich senátorských kancelářích, a alespoň částečně se nám některé z nich podařilo přesvědčit, že postup vládní koalice byl opravdu nestandardní a připravované zvýšení spotřební daně je neúnosné. Výsledkem byl alespoň částečný úspěch, neboť Senát vrátil zákon o spotřební dani Poslanecké sněmovně zpět s pozměňovacím návrhem nezvyšovat u motorové nafty spotřební daň o 1,80, ale zhruba o 1,30 Kč na litr. Pochopitelně, že toto řešení je lepší než žádné, ale úprava je stále nedostatečná.
Při standardním ročním vytížení kamiónů by navržené zvýšení spotřební daně z nafty o 1,80 Kč znamenalo za jeden rok zvýšení nákladů na jedno vozidlo zhruba o 80 tisíc Kč
My jsme navrhovali, aby se daň zvýšila maximálně o 0,50 Kč – tak, aby se Česká republika dostala mírně nad minimální hranici požadovanou Evropskou unií (ovšem již nyní, v závislosti na kurzu české koruny, se nad tímto minimem pohybujeme).“
„Jak tedy hodláte dále postupovat?“
„Souběžně s těmito zmíněnými aktivitami jsme oslovili i premiéra Vladimíra Špidlu a požádali jej o schůzku. Byli bychom rádi, aby ze své pozice nějakým způsobem pomohl obnovit základní důvěru mezi dopravci a ministerstvy dopravy a financí a osobně se stal garantem toho, že veškeré zásadní změny budou příště s podnikateli v silniční dopravě a dopravní veřejností projednávány předem. Rovněž pokládáme za smysluplné, aby se zasadil o to, že uvedená ministerstva začnou více dbát o prosperitu podnikatelů v silniční dopravě, a aby případně navrhl nějaké kompenzace tohoto navýšení, aby jeho dopady – zejména na menší a střední firmy – nebyly tak katastrofální (za současné situace nelze vyloučit ani krachy dopravních firem a propouštění zaměstnanců).“
Navrhovali jsme, aby se daň zvýšila maximálně o 0,50 Kč – tak, aby se Česká republika dostala mírně nad minimální hranici požadovanou Evropskou unií
„Zástupci vašeho sdružení na Úřadu vlády ČR jednali již v první polovině září…“
„Toto jednání se uskutečnilo pouze za přítomnosti poradců premiéra a vedoucího jeho kanceláře a zástupců ministerstev dopravy a financí. Bylo nám řečeno, že premiér bude pravděpodobně ochoten se s námi v nejbližší době sejít.“
Milan Frydryšek
