17. listopadu 2012
Sdružení ČESMAD Bohemia v říjnu vyhlásilo konec tolerance přehlížení nedostatků v mýtném systému. Své členy také vyzvalo, aby neplatili vyměřenou částku nedoplatků mýtného, pokud výzva k jejímu zaplacení od advokátní kanceláře Němec, Bláha, Navrátilová obsahuje jakoukoli chybu. O konkrétních výhradách dopravců k činnosti mýtného systému jsme hovořili s viceprezidentem sdružení pro nákladní dopravu Jiřím Povolným.
Ministerstvo dopravy a Ředitelství silnic a dálnic na vaši výzvu reagovaly tak, že jinak postupovat nemohou. Vaše výhrady označily za neopodstatněné. Není to skutečně tím, že smlouvy jsou nastaveny tak, že ministerstvo a ŘSD jako zástupci státu si jinak počínat nemohou?
„Především je třeba si uvědomit, že nikdo nepočítal s tím, že najednou po čtyřech letech provozu mýtného systému bychom měli zpětně kontrolovat, zda nám mýtné bylo dobře vyúčtováno a zda jsme je zcela uhradili. Řádně jsme přece složili bankovní záruky a řádně jsme v termínech platili faktury, v nichž nebyla žádná informace o tom, že jsou zálohové nebo že někdy bude provedena revize úhrad. To je asi totéž, jako kdyby telefonní operátor doúčtoval ŘSD zpětně další poplatky za již vyúčtované a zaplacené hovory.
Od samého počátku mýtného systému jsme přitom velice hlasitě upozorňovali jak ministerstvo dopravy, tak ŘSD, firmu Kapsch i další zainteresované subjekty, že systém je nedokonalý. Předkládali jsme důkazy o jeho chybovosti, a zejména o rozdílnosti dat, která měli k dispozici dopravci, celní orgány a kontaktní místa. Byli jsme však ujišťováni, že vše funguje a že chyby jsou jen ojedinělé. Takových společných jednání proběhla celá řada a teprve až v roce 2011 se ministerstvo dopravy pod tlakem našich důkazů rozhodlo zadat vytvoření tzv. IWP portálu. V této internetové aplikaci si dopravci od letošního března mohou zkontrolovat, zda mají nějaké nedoplatky na mýtném. Do té doby byla kontrola prakticky nemožná a dokazování nesrovnalostí bylo možné pouze na základě záznamu řidiče z tachografu či ze záznamů ze sledovacích systémů, pokud jimi ovšem vozidlo bylo vybaveno. Každopádně vše bylo časově velice náročné a neměli jsme ani reálný důvod každou položku na faktuře zpětně kontrolovat.
Ministerstvo dopravy a ŘSD si však mohla počínat jinak, už i proto, že jsme od začátku dokazovali, že systém pracuje s chybami. Bylo by tedy korektní zpětně vymáhat nedoplatky až od doby, kdy byl systém upraven tak, že jeho uživatelé mohli vůbec získat informace o případných nedoplatcích a vyrovnat je. Pokud si stát tuto aplikaci neobjednal nebo její přípravu zanedbal, nemůže tuto svou chybu přenášet na dopravce. Sám také musí nést následky, tedy finanční ztrátu.“
Pokud jsou však smlouvy opravdu jednoznačně nastaveny v neprospěch dopravců (například i tím, že reklamace lze podávat jen do šedesáti dnů, zatímco stát nedoplatky může vymáhat s několikaletým zpožděním), neexistuje možnost jejich spravedlivější revize?
„Tyto smlouvy představují další problém, právě kvůli nim musíme žít v nerovnoprávném postavení. Pokud jsme s našimi vozidly chtěli poskytovat dopravní služby i po 1. lednu roku 2007 a využívat zpoplatněné komunikace, museli jsme si vybrat ze dvou možností, jak úhrady provádět. Buď systémem post pay, nebo si palubní jednotky neustále dobíjet. Naše volba padla na systém následné platby s bankovní zárukou, a tedy i s nutnou smlouvou s ŘSD. Tu jsme museli podepsat bez jakékoli úpravy, přestože jsme o změny v jejím znění s naší advokátní kanceláří usilovali. Zkrátka ber, jak stojí, nebo neber. Na rozdíl třeba od rakouského systému však smlouva případné nedoplatky od samého počátku neřešila.
O revizi smluv se samozřejmě dlouhodobě snažíme stejně jako o odstranění dalších problémů. Od roku 2011 podáváme písemné žádosti ministrům dopravy i jejich náměstkům, zatím však bez výrazného posunu. Naše kritika je přitom konstruktivní. Se znalostí problému se aktivně snažíme přispět nejen k tomu, aby mýtný systém fungoval korektně pro všechny uživatele, ale také aby generoval maximální možné prostředky pro Státní fond dopravní infrastruktury.
Zatím je systém děravý a je v něm mnoho úniků a nespravedlností a proti tomu jsme se rozhodli bránit. Výběr mýtného rozhodně nemůže být nastaven tak, že každý dopravce je předem považován za podvodníka a poctivé firmy na to budou doplácet. Provozovatel systému musí mít v ruce nástroj, který zajistí rovné podmínky pro všechny uživatele.“
Jste schopni nabídnout vašim členům, pokud odmítnou výzvu advokátní kanceláře a údajný nedo-platek nezaplatí, i právní pomoc?
„Sdružení ČESMAD Bohemia je zde mimo jiné od toho, aby hájilo oprávněné zájmy svých členů a pomáhalo jim, pokud mají důvodné podezření, že jsou poškozováni. A právě k rozesílání výzev k uhrazení údajných nedoplatků advokátní kanceláří exministra Pavla Němce zaujalo naše předsednictvo jednomyslné usnesení: nejenže poskytneme členům sdružení právní pomoc, ale vyhlásili jsme zároveň konec tolerance k dosavadnímu postupu státu v této záležitosti. Ministr dopravy byl již o našich konkrétních krocích informován a bude podána stížnost k Ústavnímu soudu a žaloba na ŘSD, protože všechny prostředky k řešení této neúnosné situace jsme již vyčerpali. Zdůrazňuji však, že naším cílem není jakkoli destabilizovat situaci, ale pouze dosáhnout spravedlivého nastavení mýtného systému.“
Je vůbec reálné, že dopravci budou s několikaletým zpožděním schopni doložit, že nedoplatek jim byl vyúčtován neoprávněně?
„Dokazování je samozřejmě velice náročné. Například já osobně jsem se svými spolupracovníky z naší firmy MÁTRA Transport dokazování nedostatků ve výzvách k úhradě nedoplatků věnoval od začátku roku 2011 stovky hodin. Ke každé výzvě jsem podal písemné námitky a poukázal na chyby. Tyto chyby jsem prezentoval i na všech úrovních, kde se funkčnost mýtného systému řešila, a aktivně jsem spolupracoval s ŘSD a firmou Kapsch na vývoji portálu IWP tak, aby systém byl pro uživatele přijatelný.“
Myslíte si, že pokud spory vyhrajete, máte šanci na to, že vám druhá strana všechny tytu dodatečné náklady uhradí?
„Výsledkem stovek hodin strávených v naší firmě při zpětném vyhledávání a dokazování za dva roky je zatím plný šanon dokumentů a reklamací. Žádost o náhradu takto stráveného času jsem již při jednáních s ŘSD avizoval a musím říci, že nebyla předem zcela zamítnuta. Takže po uzavření celé kauzy se o to jistě pokusíme.“
Právě na příkladu vaší firmy Sdružení ČESMAD Bohemia v říjnu na tiskové konferenci upozornilo na případy, že dopravce byl vyzván k zaplacení nedoplatků za úseky, kterými vůbec neprojel a může to doložit sledováním vozidel přes GPS. Z toho vyplývá, že mýtný systém vlastně není schopen vůbec rozpoznat, zda šlo o tzv. skokana či někoho, kdo zpoplatněný úsek opustil, jel po jiné komunikaci a až po určité době se na placenou komunikaci opět vrátil…
„Ano, v poslední výzvě se vyskytly případy, že vozidlo v důsledku dopravní situace opustilo zpoplatněnou komunikaci, jelo po určitou dobu po blízké nezpoplatněné silnici a poté se vrátilo na zpoplatněnou komunikaci. Tyto úseky nám byly chybně dopočítány a jsme schopni doložit to na základě našeho satelitního monitoringu. Problém spočívá v tom, že pokud taková jízda po souběžné neplacené komunikaci trvá zhruba stejně dlouho jako průjezd úseku mezi kontrolními branami, systém dopravce identifikuje jako tzv. skokana a neprojetý úsek mu doúčtuje. Má to být zřejmě obrana před dopravci, kteří úmyslně v určitých úsecích vyřazují palubní jednotku z provozu. Nakonec jsou pak však zbytečně šikanováni i poctiví dopravci. Podle našich informací bohužel celní dohled nemá vůbec informace o chronických neplatičích a nezaměřuje na ně primárně svou kontrolní činnost, i když systém je schopen je identifikovat. Celní správa dnes nedisponuje žádným prostředkem, který by tzv. skokanovi prokázal jízdu po zpoplatněné komunikaci. Jediným nepřímým důkazem je kontrola tachografu, která však není celním dohledem využíváno. Celní správa je sice vybavena platebními terminály na úhradu pokut (nikoli však kaucí), které jsou dokonce připraveny na výběr dodatečného mýtného, avšak bez poskytnutí přesných údajů z ŘSD tuto aplikaci nemůže využívat. Ostatně, celníci nejenže nemají od ŘSD data o skokanech, ale disponují jen údaji z posledních dvanácti mýtných bran a nemají ani – a to hlavně – oporu v legislativě doplatky vybírat, protože chybí potřebný předpis. Nelze se proto divit, že mnozí, zejména zahraniční dopravci této situace zne-užívají, mýto neplatí a přebírají pouze složenky, jejichž úhrada je prakticky nevymahatelná.“
Zmínil jste se o portálu IWP. Jak jste s jeho funkčností spokojeni?
„Zprovoznění portálu IWP je nepochybně velkým krokem vpřed, ale není to všelék. Na jeho zavedení a odladění se v úzké spolupráci s ŘSD podílela celá řada dopravců a pracovníků Sdružení ČESMAD Bohemia. Jedná se o internetovou aplikaci, která uživatelům v režimu post pay zobrazuje incidenty u regis-trovaných vozidel za posledních dvanáct měsíců. Pokud dopravce tento nástroj využije, může nedoplatky uhradit pomocí platební karty a předejít tak případnému pokutování řidičů ze strany celní správy. Zaregistroval jsem pouze jediný příklad, že řidič musel zaplatit pokutu za úsek, který byl na portálu veden jako zaplacený. Věřím však, že se tato událost vysvětlí. Obecně je funkčnost portálu dopravci vnímána jakou uspokojivá.Pokud by takovou možnost kontroly měly dopravní firmy ihned od spuštění mýtného systému, nebyl by důvod cokoli namítat vůči výzvám, které nyní dostáváme.“
Jak při řešení problémů spojených s úhradou nedoplatků spolupracujete s celní správou?
„Situaci komplikuje skutečnost, že mýtné spadá jak do kompetence ŘSD, které je řízeno ministerstvem dopravy, tak i Generálního ředitelství cel, jež podléhá ministerstvu financí. Už z toho je zřejmé, že rychlé a efektivní odstranění problémů je obtížné. Sdružení ČESMAD Bohemia s GŘC uzavřelo memorandum o vzájemné spolupráci. Využíváme je a velmi často jednáme jak na nejvyšší úrovni, tak s vedením útvaru celního dohledu. Mohu potvrdit, že spolupráce je velice těsná, a dokonce jsme měli možnost prakticky si ověřit funkčnost informačního systému mobilních jednotek přímo v terénu. Přesvědčili jsme se o tom, že systém skutečně není bezchybný – a právě tato zpětná vazba je předpo-kladem pro odstraňování nedostatků. Poslední schůzka se zástupci GŘC se uskutečnila v polovině října. Dohodli jsme na ní konkrétní kroky, které povedou k zintenzivnění kontrolní činnosti a k návrhům na změnu legislativy, protože právě nevyhovující zákonná úprava brání účinnějším postupům kontrolních orgánů. Samozřejmě máme zájem i o trvalou spolupráci s ŘSD. Naše případná kritika je konstruktivní a ocenili bychom, kdyby i druhá strana nadále využívala našich zkušeností pro dosažení většího uživatelského komfortu a vyšší účinnosti mýtného systému.“
Milan Frydryšek
