Liberalizace poštovních služeb

Vývoj evropského poštovního trhu, který má být podle rozhodnutí Evropské komise v roce 2009 zcela demonopolizován, vstupuje do další fáze. Například německá spolková vláda v červnu rozhodla o odstranění poštovního monopolu na konci příštího roku. Na německý trh tak začaly vstupovat soukromé firmy, nejčastěji ze sektoru kurýrních, expresních a balíkových služeb (KEB), odkud se do poštovních služeb především zapojují. V jiných zemích na tento trh vstupují i různá vydavatelství, která disponují celoplošnými distribučními sítěmi a chtějí si tak z „poštovního koláče“ rovněž ukrojit. V České republice ohlásila společnost TNT Post ČR na začátku října masivní nástup na poli poštovních služeb (podrobnější informace: viz str. 8). Společnost provozuje vlastní českou distribuční síť, zatím zaměřenou na doručování reklamních tiskovin, s níž spolupracuje více než šest tisíc distributorů. Vlastníkem společnosti je nizozemská skupina TNT N. V., která působí v oblasti adresné a neadresné distribuce v celé řadě evropských zemí. Snahy zbrzdit otevírání poštovního trhu Devět evropských poštovních společností se v srpnu vyslovilo proti plnému otevření poštovního trhu v roce 2009. Pošty Belgie, Francie, Řecka, Itálie, Lucemburska, Polska, Španělska, Maďarska a Kypru zveřejnily společné prohlášení, v němž se v zásadě vyslovily pro to, aby rezervované oblasti (monopoly) zůstaly zachovány. Státní pošty se považují za garanta toho, že nedojde k ohrožení financování služeb a jejich poskytování obyvatelstvu. Před uvolněním rezervovaných oblastí – ve většině zemí jde o dopisy do hmotnosti 50 gramů nebo až o trojnásobnou cenu standardního porta – by bylo skutečně nutné určit kroky k jejich financování. Ve jmenovaných zemích žije více než polovina obyvatelstva EU. Společné stanovisko vychází ze studie o důsledcích uvolnění poštovního trhu od roku 2009, k níž dala popud Evropská komise. Prohlášení kritizuje autora studie, poradenskou společnost Price Waterhouse-Coopers (PWC), která navrhla doprovodná opatření k zajištění zmíněných služeb. Opatření jsou podle názoru devítky poštovních společností škodlivá, nepraktická nebo neúčinná. Podepsané pošty proto Evropskou komisi požádaly, aby byla při dalších liberalizačních krocích obezřetná. Zřejmě ještě v listopadu Evropská komise zveřejní návrh, jak by měly po skončení platnosti dosud platné směrnice EU koncem roku 2008 poštovní trhy fungovat. Devítka pošt se tak postavila proti Německu, Nizozemsku, Švédsku a Finsku, které nedávno ve společném prohlášení požádaly předsedy představenstev dotyčných pošt o plné otevření trhu od roku 2009. Evropská komise ovšem potvrdila, že poštovní služba bude od roku 2009 plně liberalizována. Komisař EU pro společný trh Charlie McCreevy hodlá do tří let poštovní trhy členských států skutečně plně otevřít. „Navrhnu svým kolegům v Komisi, aby připravili návrh směrnice, která bude počítat s úplným otevřením trhu a současně zajistí univerzální službu,“ uvedl Charlie McCreevy v září na tiskové konferenci v Bruselu. Komise má za povinnost nejpozději do konce roku předložit návrh poštovní liberalizace. Nesnadné sousto V řadě zemí se do poštovních služeb vyčleněných z monopolu zapojily soukromé podniky. Nejdále jsou v Německu, a to právě s ohledem na blízký konec monopolu státní pošty. Na tomto poli se musejí pochopitelně zpočátku potýkat s řadou problémů i překážek. Soukromé služby KEB v této zemi například usilují o to, aby stát Německé poště (DP) zrušil osvobození od platby DPH. Na veletrhu PostLiberal letos v březnu v Hannoveru přijaly odpovídající rezoluci a adresovaly ji německému Spolkovému sněmu. S ohledem na připravované zvýšení daně o tři procenta hrozí podnikům při jejich proklamované nízké marži zhruba dvouprocentní propad do červených čísel. Alternativu zvýšení cen přitom nepovažují za realistickou. Podle studie institutu WIK Consulting přichází německý stát daňovým osvobozením DP v rezervované oblasti o 150 až 330 milionů € (zhruba 4,2 až 9,2 miliardy Kč). Po zvýšení DPH by se tato částka mohla zvýšit až na 400 milionů €. Podniky věří, že nová povolební politická garnitura v zemi jejich návrh vyslyší. Ztráta kvality přichází draho Za zmínku stojí zkušenost podniku Direktexpress Service z německého Ulmu, který se specializuje na takzvané poštovní dodací příkazy (PDP). Podnik zaznamenal velké problémy s kvalitou, které vedly až k masivnímu vypovídání smluv ze strany zákazníků. Firma spolupracuje se 79 partnery a právě z jejich strany docházelo k překračování dodacích lhůt, které se v průměru ztrojnásobovaly. V neúnosné míře se také ztrácely zásilky. Firma oznámila partnerům zpřísnění kvality služby a zostření katalogu pokut. Odměnu za kvalitu budou dostávat pouze partneři, kteří 90 procent zásilek dodají během 48 hodin. Direktexpress Service obsluhuje na území Německa kolem 1500 zákazníků, především soudy a úřady. Sesterská Direktexpress Brief AG je prvním konsolidátorem dopisních zásilek, které předává ve všech poštovních centrech DP této poště k dodání a pro téměř všechny dopisní třídy od ní dostává dohodnuté rabaty. Měla by mít kolem deseti tisíc zákazníků; pro letošní rok si za cíl stanovila zpracovat denně jeden milion dopisů. Firma má rovněž dohodnuty rabaty s kurýry zapojenými do odvozu. Kurýr, který přebírá denně u zákazníků pět tisíc dopisů, si může za měsíc vydělat na provizi pět tisíc €. Kurýři dodávají dopisy do styčných bodů Direktexpressu, odkud je pošta dopravuje do centra nočního zpracování ve Schlitzu u Fuldy. V překládkovém středisku Direktexpress se zásilky třídí podle poštovních regionů a do 6.00 hodin ráno jsou dopravovány na různá dopisová střediska pošty. Z kongresu PostLiberal Již čtvrtý kongres PostLiberal, který se věnuje otázkám liberalizace poštovních služeb, ukázal, jaký význam odborná veřejnost přikládá liberalizaci poštovní služby. Kongres doplnila odborná výstava. Zřejmý byl rovněž značný zájem spíše středních podniků a úřadů než expresních megafirem. V pódiové diskusi se probírala řada témat, například: l Jaké zásady budou platit na trhu po zrušení poštovního monopolu? l Síťová propojení jsou základním předpokladem pro liberalizovaný trh. l Jak získá zákazník důvěru k dopisové službě? l Certifikace není byrokracie, ale opatření k získání důvěry. l Jak vypadá mezinárodní „kuchyně“ liberálních služeb? l Zůstanou dopisové služby lokální? l Rozdají dopisové služby část svého obratového potenciálu? l Vyplatí se nakladatelstvím vstup do dopisového obchodu? l Konsolidace: konec regionálních dopisních služeb? Hannoverský kongres PostLiberal zaznamenal solidní zahraniční účast, chyběl však byť i jediný zástupce České republiky. Zájemci o účast v příštím roce mohou potřebné informace získat na internetových stránkách kongresu.

Jiří Kladiva www.postliberal.de

Poštovní trh by se měl otevřít v roce 2009. Trhy poštovních služeb v Evropské unii by měly být plně liberalizovány do roku 2009. Návrh v polovině října předložila členským státům Evropská komise. „Vytvoření jednotného evropského poštovního trhu v roce 2009 je slučitelné se zachováním kvalitní univerzální služby,“ uvádí se v pozměňovacím návrhu poštovní směrnice. Členské státy by od zmiňovaného roku měly zrušit zvláštní monopolní výsady pro bývalé či současné velké poštovní koncerny. Evropské země by podle návrhu EK měly zároveň zajistit, aby tzv. univerzální služba (tj. základní poštovní služby dostupné pro každého za rovných podmínek) byla dostupná každý pracovní den, nejméně však pětkrát týdně. Vzhledem k tomu, že od 1. ledna 2009 přijdou poštovní koncerny o monopol pro vybrané oblasti působení, jako kompenzaci za povinnost udržovat univerzální službu navrhuje Evropská komise čtyři možnosti financování univerzální služby, která je považována za veřejný zájem. Členské státy budou moci vypisovat veřejná výběrová řízení, povolit křížové financování, přislíbit přímé dotace nebo zřídit kompenzační fond.