Vnitrozemská plavba

19.8. – Dálniční síť v Česku se od sametové revoluce v roce 1989 rozrostla na více než 3,5násobek. Zatímco před 30 lety stát evidoval 336 kilometrů dálnic, na konci loňského roku to bylo 1251 kilometrů. Nejde ale jen o nově postavené cesty, část dálnic vznikla překvalifikací ze silnic první třídy. Železnice se spíše modernizovaly. Úpadek pak zaznamenala vodní doprava. Vyplývá to ze statistik ministerstva dopravy. Mnohonásobně se také zvýšila hustota dopravy.

25.7. – Sucho a pokles hladiny vody komplikuje v Německu lodní dopravu na řece Rýn. Na některých úsecích nákladní lodě nemohou plout plně naložené. S odvoláním na informace obchodních firem to v pondělí uvedla agentura Reuters. Rýn je významná trasa pro přepravu komodit, jako jsou obilniny, nerosty, uhlí a ropné produkty včetně topného oleje.

22.7. – Za dosud nepostavené plavební stupně na Labi stát zaplatil už 927 milionů Kč, zjistil Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ). Podíl vodní dopravy na přepravě zboží v Česku přitom zůstává podle kontrolorů dlouhodobě nízký a k převodu části přepravy ze silnic na lodě nedochází. Kontrola NKÚ se týkala projektů rozvoje vodních cest a podpoře nákladní vodní dopravy, které od roku 2014 vydalo ministerstvo dopravy a jím zřízené Ředitelství vodních cest (ŘVC). Mluvčí ŘVC Jan Bukovský sdělil, že plavební stupně jsou strategickými stavbami, ale výstavbu brzdí opakované přepracovávání projektů či požadavky na další analýzy.

Kombinovaná doprava nebezpečných věcí se především řídí: podmínkami Řádu pro mezinárodní železniční přepravu nebezpečných věcí (RID); Evropskou dohodou o silniční přepravě nebezpečných věcí (ADR); Předpisy pro mezinárodní námořní přepravu nebezpečných věcí (IMDG Code); Evropskou dohodou o mezinárodní přepravě nebezpečných věcí po vnitrozemských vodních cestách (ADN); Přílohou 2 SMGS – Dohodou o mezinárodní železniční přepravě nebezpečného zboží.

21.6. – Ministr dopravy a výstavby SR Arpád Érsek a ministr životního prostředí László Solymosi včera poklepali základní kámen projektu modernizace plavebních komor Vodního díla Gabčíkovo. V Gabčíkovo odstartovali i další projekt pokřtěním vytyčovacího a měřícího plavidla k zajištění plavební dráhy po Dunaji. Slavnostního aktu se zúčastnili i zástupci Evropské komise a agentury INEA, protože Evropská unie investuje do těchto projektů více než 125 milionů EUR z nástroje pro propojení Evropy (CEF).

17.6. – Vodní koridor Dunaj – Odra – Labe se podle jeho kritiků nevyplatí a je megalomanský. Odpůrci kanálu hlavně z řad akademiků vytýkali studii jeho proveditelnosti, kterou si zadalo ministerstvo dopravy a která je v připomínkovém řízení, nadhodnocení přínosů a podhodnocení nákladů. Potřebnost koridoru naopak obhajoval předseda Asociace D-O-L Jan Skalický nebo ředitel odboru strategie ministerstva dopravy Luděk Sosna, podle něhož by projekt mohl být předložen vládě letos na podzim. Uvedli to při pátečním veřejném slyšení v Senátu.

14.6. – SILNIČNÍ DOPRAVA – Povolání dálkového řidiče se zdá být v Německu stále méně atraktivní. Pro dopravce je stále těžší obsadit volná místa. Jedním z důvodů může být skutečnost, že se řidiči hledají v regionech nebo ve spolkových zemích, ve kterých sídlí podnik nebo jeho pracoviště. Tato strategie přináší malý úspěch v blízkosti logistických center nebo v silně průmyslových místech. Existuje zde jednak konkurence jiných dopravců a také možnosti pracovat v místní dopravě – s pravidelnou pracovní dobou a nocováním doma. Na zprostředkování nákladních řidičů specializovaný Job-Matching-Portal prověřil znovu pro dopravní tisk řidičský svět a také zjišťoval, ve kterém německém regionu bydlí nejvíce dálkových řidičů. Celkem bylo analyzováno přes 38 000 údajů. A výsledky? Především ve venkovských oblastech je podíl dálkových řidičů na celkové skupině nákladních řidičů značně vyšší. Region s nejvyšším podílem dálkových řidičů (77 %) je Duryňsko. Ale také ve východním Bavorsku, Sasku a Meklenbursku je práce dálkového řidiče značně oblíbenější než v městských aglomeracích. Dálkoví řidiči vydělávají o něco více než v řidiči v místní dopravě. Rozhodnutí, kde jezdit přitom není v první řadě otázkou mzdy. Dálkoví řidiči vydělávají v průměru jen o 53 EUR více, než řidiči na rozvozu (průměrná mzda: 2447 EUR). Dalším významným faktorem je věk. Zatímco v místní dopravě je řidičům v průměru 39,1 let, v dálkové dopravě to je o 4,4 roku více. Kolem 44,1 % všech řidičů, kteří chtějí jezdit dálkové trasy, jsou ve věku mezi 45 a 60 lety, dalších 13,3 % hranici věku 60 let už překročilo. Je varovným signálem, že v celé skupině dálkových řidičů jich je pouze 10,6 % pod třicítkou. Podle portálu Truck-jobs.com jsou řidiči v dálkové dopravě spokojenější se svou prací a současně více motivovaní.

6.6. – Koncern ABB se zapojil do projektu FLAGSHIPS, který je financován z prostředků Evropské unie. Iniciativa usiluje o komerční nasazení plavidel s nulovými emisemi v příbřežní a vnitrozemské vodní dopravě. ABB dodá pohonný systém s vodíkovými palivovými články pro novostavbu tlačného remorkéru ve francouzské loděnici Compagnie Fluviale de Transport (CFT) skupiny Sogestran.

29.5. – Řeka Odra by podle plánů polského ministerstva námořního hospodářství a vnitrozemské plavby měla být do roku 2030 splavná od přístavu Kędzierzyn-Koźle až po českou hranici. Ministerstvo zpracovává studii proveditelnosti navazující na výsledky české studie týkající se vybudování vodního koridoru Dunaj-Odra-Labe. Novinářům to řekla zmocněnkyně ministerstva Gabriela Tomiková.

24.5. – Ředitelství vodních cest (ŘVC) připravuje nové posouzení vlivu splavnění Labe u Přelouče na životní prostředí (EIA). Původní posudek je již neplatný. Na rozdíl od minulosti se bude hodnotit více variant, jak splavnění dosáhnout. Dosud ŘVC počítalo pouze s vybudováním plavebního kanálu přes takzvané Slavíkovy ostrovy, což naráželo na houževnatý a účinný odpor ekologických organizací.