27. října 2005
Před patnácti lety zahájila činnost Mezinárodní komise pro ochranu Labe (MKOL). Jejími členy jsou Česká republika, Německo a Evropská unie. Rakousko a Polsko mají v komisi statut pozorovatelů. Komisi založili v roce 1990 ministři životního prostředí bývalého Československa Josef Vavroušek, Německa Klaus Töpfer a Laurens Jan Brinkhorst, šéf Generálního ředitelství pro životní prostředí Evropské komise. Podle Dohody o Mezinárodní komisi pro ochranu Labe je úkolem MKOL koordinovat mezinárodní spolupráci v oblasti ochrany vod povodí Labe. Dohoda stanovuje prioritní cíle, kterými je zlepšení kvality vody v řece a snížení znečištění sedimentů na jejím dně, dosažení co nejpřirozenějšího ekosystému se zdravou četností druhů a trvalé snižování zatížení Severního moře z povodí Labe. „Uvědomme si, že dohoda spatřila světlo světa v době, kdy Labe odtékalo na německé území tzv. Černým trojúhelníkem a životní prostředí všech postkomunistických zemích bylo doslova v katastrofálním stavu,“ uvedl ministr životního prostředí ČR Libor Ambrozek. Koncem osmdesátých let patřilo Labe k nejvíce znečištěným tokům v Evropě. Od té došlo k zlepšení ve všech oblastech: jakost vody v Labi a jeho přítocích se výrazně zlepšila. Snížily se koncentrace těžkých kovů a specifických chemických látek i vnosy živin. MKOL zpracovává formou doporučení pro členské státy analýzy, akční plány a programy konkrétních opatření pro stěžejní oblasti, jako je protipovodňová ochrana, jakost vody, ochrana před havarijním znečištěním vod, ekologie nebo hydrologie. „Dnes je MKOL více než kdy dříve platformou, na níž hledáme společné cesty, jak dosáhnout cílů evropské politiky v ochraně vod v povodí Labe,“ popsal současné priority prezident MKOL a náměstek ministra životního prostředí František Pojer. Česká republika, Německo, Rakousko a Polsko se dohodly na tom, že mezinárodní koordinace a spolupráce při implementaci Rámcové směrnice ES pro vodní politiku bude probíhat právě pod zastřešením MKOL. (jet)
