5. června 2003
Pro lodní dopravu byly v loňském roce bezpochyby mimořádně těžkou zkouškou povodně. Některé společnosti působící v oblasti vodní dopravy se do dnešních dnů potýkají s problémy, které jim velká voda přinesla. Společnosti České přístavy, a. s., se přesto podařilo přeložit v loňském roce ještě více zboží než v roce 2001, kdy přeložila rekordní jeden milión tun. S generálním ředitelem Českých přístavů Miloslavem Černým jsme hovořili o škodách, které způsobily povodně jeho firmě, o současné situaci v přístavech i o tom, jaké nové spolupráce se i přes svízelnou situaci v oboru podařilo navázat.
„Nedávno jste na valné hromadě sekce vodní dopravy Svazu dopravy České republiky prohlásil, že v České republice neexistuje rejdař, který by neměl vážnější potíže. Jaká je situace ve vaší společnosti?“
„Největší potíže nám v poslední době způsobily loňské povodně. Naše firma měla na přímé škody zapříčiněné povodněmi od pojišťovny stanoven limit 50 miliónů Kč, který si pojišťovny prosadily po zkušenostech z povodní v letech 1997 a 1998. Podle znaleckých odhadů povodně způsobily přímé škody ve výši 185 miliónů Kč, dostali jsme však jen 49,9 miliónu.“
„Kde vznikly největší škody?“
„Těžce zasaženy byly všechny přístavy kromě Kolína. Povodeň značně poškodila holešovický přístav i přístav na Smíchově, velmi poškozen byl také přístav v Mělníku. Lépe vzdorovaly nové přístavy v Ústí nad Labem či Radotíně. V souvislosti s povodněmi jsme museli řešit mnoho různých problémů, v holešovickém přístavu byla například budova mrazíren čtyři týdny bez elektrického proudu, a v té době v ní přitom bylo uskladněno mnoho set tun mraženého zboží. Při jeho následném odklízení do kafilérie nám velmi pomohla armáda, jinak bychom to jen těžko zvládli.“
„Jak se povodně promítly do hospodaření společnosti?“
„Dříve jsme měli zajištěny pravidelné příjmy z pronájmů nemovitostí, ale protože se nám po povodních nepodařilo všechny opravit, někteří naši zákazníci odešli. Obchodní činnosti se nám ovšem podařilo obnovit velmi brzy. Zprovoznili jsme přístavy, avšak vltavská vodní cesta zůstala uzavřena až do 3. března letošního roku, takže pražské přístavy a jedna loď pro zahraniční plavbu byly zcela paralyzovány.
Obdrželi jsme i příslib Ministerstva dopravy ČR, že by mohlo kompenzovat škody, které vznikly ve veřejných přístavech v souvislosti s povodněmi, ale toho se bohužel dosud nepodařilo dosáhnout.
Z hlediska hospodaření jsme v roce 2001 poprvé přeložili jeden milión tun zboží a v loňském roce, přestože jsme byli postiženi povodněmi, jsme přeložili ještě o něco více. Letos v dubnu a květnu však nastaly následkem loňských povodní a letošních nízkých vodních stavů velké problémy s plavební dráhou mezi Ústím nad Labem a Děčínem.“
„Na valné hromadě SVD se vedla místy velmi ostrá diskuse mezi rejdaři a státními úředníky ohledně kvality vodní cesty. Jak byste si vy osobně představoval její zkvalitnění a co je třeba udělat pro to, aby byly vytvořeny patřičné podmínky pro konkurenceschopnost vodní dopravy vůči ostatním druhům dopravy?“
„Je potřeba především naplnit vládní usnesení, která byla vydána. Jedná se o usnesení z let 1996 a 1999. Patří k nim i rozhodnutí vlády Miloše Zemana z prosince roku 2001, podle nějž se má v Pardubicích vybudovat velké logistické centrum. Všechna tato usnesení je zapotřebí realizovat.
Je nutné také urychleně zabezpečit lepší splavnost na šestikilometrovém úseku dolního Labe mezi Střekovem a Hřenskem. U Pardubic zbývá ještě dobudovat stupeň Přelouč. Já osobně se domnívám, že prodlení v případě Přelouče je naprosto zbytečné.“
„Jaký je váš názor na funkci ministerstva životního prostředí
v oblasti vodní dopravy?“
„Byl bych pro to, aby kompetence ministerstva životního prostředí přešly na jednotlivá odborná ministerstva – dopravy, zemědělství a další, kde si již příslušní úředníci nebudou ‚hrát na vlastním písečku‘ a budou pracovat pod větším tlakem.“
„Můžete podrobněji uvést, jak si vaše firma nyní stojí na domácím trhu, jak v zahraničním obchodě a jací jsou vaši největší obchodní partneři?“
„Jsme firma, která do 1. ledna roku 1998 vlastně neprovozovala žádné přístavy. Svůj majetek tehdy jen pronajímala. Potom se situace změnila a začali jsme podnikat v lodní dopravě, měli jsme však k tomu velice špatné vybavení. Vlastnili jsme například mnoho pozemků, ale jen jeden jeřáb. Měli jsme nedostatek hal, avšak nadbytek kolejišť, která se nevyužívala. Pokud jsme chtěli podnikat v oboru lodní dopravy, museli jsme hodně investovat, nakoupit patřičné technologie. Od té doby jsme zprovoznili přístav Kolín, který tehdy vůbec nesloužil lodní dopravě. V Kolíně se nyní buduje největší průmyslová zóna v České republice a naše firma nabídla překládkové služby při vybavování tohoto závodu. Nabídli jsme rovněž výstavbu přístavu v těsné blízkosti průmyslové zóny, který by se měl od ní nacházet asi dva kilometry.“
„Podařilo se vůbec po povodních uvést vše do původního stavu?“
„Všechno se do této chvíle uvést do původního stavu nepodařilo – týká se to například některých staveb, které sloužily k pronájmu. Máme mnoho demoličních výměrů, navíc některé stavby ani nebylo rozumné obnovovat. Objekty, které sloužily k obchodním činnostem, jsme se pochopitelně snažili opravit rychle.
Kromě toho nás v loňském roce oslovila firma Maersk, zda bychom pro ni byli ochotni provozovat kontejnerový terminál. Přestože jsme řešili nejrůznější potíže spojené s povodněmi, vybudovali jsme pro Maersk terminál v Mělníku. Od poloviny ledna se v něm překládá 16 párů vlaků týdně. Jsou to vlaky z Hamburku, Brém, Rotterdamu, Budapešti, Bukurešti či Bratislavy. Na nově vystavěný terminál firma Maersk převedla překlad kontejnerových vlaků ze Žižkova. Jednalo se o velkou investici, skladuje se tam přes tisíc kontejnerů každý den!
Přestože jsme řešili nejrůznější potíže spojené s povodněmi, vybudovali jsme pro firmu Maersk terminál v Mělníku. Koupili jsme rovněž lokomotivu a zabýváme se i překladem vlaků. Věříme, že spolupráce s firmou Maersk se dále rozšíří a přispěje k většímu využití lodní dopravy. Mimoto jsme poměrně úspěšní v překládání těžkých kusů, každý druhý den v holešovickém přístavu například nakládáme nějaký nadrozměrný kus. Zaujímáme dominantní postavení i v oblasti specializovaného rejdařství, které provádí údržbu a výstavbu vodní cesty, a také v zajišťování odvozu suti a odpadu. Tyto materiály nakládáme hlavně v Holešovicích nebo v Radotíně. Nyní jsme vyhráli výběrové řízení na provozování 17 nákladních lodí, a v oblasti přepravy jsme se tak stali druhým největším rejdařem v České republice.“
„Co očekáváte, že přinese vstup ČR do EU lodní dopravě?“
„Ve všech zemích, které vstoupily do Evropské unie, došlo k podstatnému nárůstu přeprav, takže se těšíme.“
Jsme poměrně úspěšní v překládání těžkých kusů, každý druhý den v holešovickém přístavu například nakládáme nějaký nadrozměrný kus
„Jste v kontaktu s německou stranou, co se týče splavnění Labe?“
„Tahounem těchto jednání by měla být vláda České republiky a především ministerstvo dopravy. Já osobně, poté co jsem se stal předsedou Sekce lodní dopravy, jsem se začal více angažovat v různých komisích, česko-německých či česko-nizozemských, a musím říci, že zatím se mi nedonesla žádná oficiální informace o tom, že by německá strana uvažovala, že nějaké dohody nedodrží.“
„Do jaké míry si konkurujete, případně spolupracujete s Česko-saskými přístavy?“
„Česko-saské přístavy získaly přístav v Děčíně a část přístavu v Lovosicích a jsou pro nás reálnými konkurenty. Především v Děčíně, přestože tam je vlastně jen přístaviště bez skladových ploch. Má však značnou výhodu v tom, že má o 15 centimetrů vyšší vodní stav, a z toho důvodu velké množství větších lodí končí nebo začíná plavbu v Děčíně a nepluje do daleko lépe vybavených přístavů v Ústí nad Labem či v Mělníku, které jsou srovnatelné s vyspělými evropskými vnitrozemskými přístavy. Ale v zásadě s nimi máme dobré vztahy.“
„Jak probíhá výstavba přístavního areálu v Holešovicích?“
„Povodeň tuto výstavbu pozdržela a zároveň prověřila. Například staveniště kolem Majáku bylo sice zatopeno, ale samotnou budovu voda nezasáhla, takže máme potvrzeno, že se nachází nad hranicí pětisetleté vody. Výstavba by měla být komplexně dokončena již v květnu příštího roku.“
Petr Jechort
