16. března 2006
Unie hospodářských komor Labe – Odra uspořádala za podpory Evropské unie v polovině února v Děčíně mezinárodní konferenci Budování labské vodní cesty – ekologie, nebo ideologie? Hlavním záměrem konference bylo umožnit odborníkům jak z oboru dopravy, tak ochrany životního prostředí, aby seznámili širší odbornou veřejnost se svým přístupem k problematice kultivace Labe. Účastníky konference přivítal v děčínském společenském domě Střelnice starosta města Vladislav Raška společně s předsedou Okresní hospodářské komory Děčín a jednatelem Česko-saských přístavů Jiřím Asterem. Státní sekretář ministerstva pro výstavbu a dopravu Saska-Anhaltska Hans-Joachim Gottschalk na úvod vyzdvihl význam programu NAIA-DES na podporu vnitrozemské vodní dopravy, který v polovině ledna schválila Evropská komise. Program by měl být oporou pro systematický rozvoj tohoto dopravního odvětví do roku 2013 a měl by umožnit vyniknout jeho přednostem. K nim podle Hanse-Joachima Gottschalka patří především relativně malá zátěž životního prostředí, nízké náklady na výstavbu infrastruktury a dostatečné přepravní kapacity pro nejrůznější druhy zboží. Náměstek ministra dopravy Vojtěch Kocourek podotkl, že nikde v zahraničí není v diskusích tolik zdůrazňován ekologický aspekt dopravních staveb jako v ČR. Vodní doprava by podle něj měla mít v dopravním systému ČR nezastupitelné místo jako alternativa k dopravě silniční, neboť železniční doprava ji v této úloze nemůže zcela nahradit. Například přepravní tok po prvním železničním koridoru mezi ČR a Německem se již pohybuje na kapacitní hranici této tratě. Vyšší biodiverzita, nižší nehodovost Organizační ředitel Povodí Labe Václav Jirásek zhodnotil pozitiva a negativa zásahů do ekosystémů při výstavbě vodních děl. Na příkladech dokumentoval, jak stavba vodní cesty probíhá současně s tvorbou břehového prostoru či jak koncentrační hráze přispěly k rozšíření biodiverzity. Václav Jirásek dále upozornil na to, že těžení nánosů ve vodní cestě nemá tak škodlivý dopad, jak je někdy prezentováno. Ani samotné jezy nemají podstatný vliv na kvalitu vody. Jez v Děčíně by podle něj měl naopak přispět k potlačení agresivních druhů rostlin a zlepšit podmínky pro život bobra. Jez by se měl rovněž podílet na snížení nehodovosti, která je v současnosti v nekanalizovaném úseku Střekov – Hřensko podstatně vyšší než v úseku kanalizovaném. Na Václava Jiráska navázal An-dreas Anlauf ze Spolkového hydrologického ústavu v Koblenzi, který přiblížil ekologické aspekty výstavby a údržby vodních cest z německého pohledu. Ředitel Ředitelství vodních cest ČR Miroslav Šefara informoval o přípravě výstavby plavebního stupně Děčín a jeho technických parametrech. Jez by měl působit vzdutí v délce devíti kilometrů, avšak jen v městské zástavbě. V souvislosti se stavbou by nemělo dojít k žádnému zásahu do břehů řeky. Energetický potenciál stupně by měl být využit prostřednictvím menší vodní elektrárny, uvedl Miroslav Šefara. Ulrich Finke z drážďanského Ředitelství vodních cest Východ opět doplnil problematiku o zahraniční hledisko, když přiblížil výstavbu labské vodní cesty v Německu. Hledání soukromých investorů Specialista na hydrotechnické stavby Vladimír Holčík z Vodohospodárske výstavby v Bratislavě poté připomněl federální „noční můru“ – vodní dílo Gabčíkovo – a kladně zhodnotil jeho vliv na životní prostředí z odstupu 15 let po dokončení stavby. Jiří Kratochvíl, předseda dozorčí rady společnosti Argo Group – jedné z největších spedičních firem v ČR –, názorně doložil, jak vodní doprava funguje jako regulátor cen přeprav. Klaus Rudischhauser z Generálního ředitelství pro dopravu a energetiku (TREN) při Evropské komisi nabídl evropský pohled na výstavbu vodních cest a možnosti jejího financování. Ve svém příspěvku zdůraznil především potřebu hledat nové, i soukromé investory do dopravní infrastruktury. Soukromé financování již částečně funguje při výstavbě přístavů, letišť či dálnic, nyní je třeba zapojit jej i do výstavby vnitrozemských vodních cest, řekl Klaus Rudischhauser. V současné době se připravuje jmenování evropského koordinátora pro výstavbu vodních cest, dodal. Předseda Saského přístavního a dopravního podniku, kapitán Detlef Bütow, upozornil především na to, že splavná labská vodní cesta přispívá ke zlepšení konkurenceschopnosti ekonomiky ve středním Německu a ČR a uvedl konkrétní příklad dobré spolupráce s koncernem Siemens při přepravách turbín. Generální ředitel ČEZ Obnovitelné energie Josef Sedlák se ve svém příspěvku zamyslel nad možností využití vodních toků jako spolehlivého zdroje obnovitelné energie. Generální ředitel ČSPL Milan Raba pak v závěru konference hovořil o možnostech přizpůsobování lodí labské vodní cestě. Více než tisíc let stavitelé lodí na Labi řešili problém, jak zabezpečit efektivnost provozu plavidel při omezeních daných charakterem řeky. Na teoretických modelech nízkoponorových plavidel Milan Raba ukázal meze těchto koncepcí, a to jak z ekonomického, tak i technického hlediska. (jet)
