18. července 2021, čtk
18.7. - Nejdůležitější výsledky současné vlády v dopravě přišly až v závěru jejího funkčního období v podobě stavebního a liniového zákona, které by měly urychlit dopravní stavby. Jinak je hodnocení kabinetu mezi odborníky rozporné. Česko podle nich nadále zaostává v tempu dálniční výstavby, vyzdvihují naopak pokrok u železničních projektů včetně vysokorychlostních tratí. Vyplývá to z komentářů analytiků. Během současného funkčního období se v čele resortu dopravy vystřídali tři ministři.
Jako klíčové hodnotí vesměs všichni oslovení analytici přijetí legislativy, která by měla usnadnit a urychlit dopravní stavby. Jde především o liniový zákon a nedávno schválený stavební zákon. Ty by měly urychlit především přípravu staveb, která nyní u dálnic trvá v průměru přes 13 let.
Dosud však podle analytiků Česko nadále ve výstavbě dálnic ve srovnání s okolními státy zaostává. "V letech 1980 až 2006 se stavělo v průměru 78 kilometrů dálnice za rok. Od roku 2018 však přibylo v jednotlivých letech čtyři, 34 a 21 km, což je v průměru méně než 20 km za rok," řekl analytik společnosti Natland Petr Bartoň. Uznal, že proti předchozí vládě se kabinet alespoň snažil některé stavby urychlit. "Jeho hlavním přínosem pro dopravní infrastrukturu v zemi by ale mohl být spíše skrze nový stavební zákon," připomněl.
Pomalejší výstavbu proti Polsku nebo Maďarsku zmínil i hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda. I přesto podle něj vláda urychlila a současně dále zlevnila výstavbu dálnic. "Kilometr dálnice dnes stojí zhruba o třetinu méně než před dvanácti lety," uvedl.
Předseda dopravní sekce Hospodářské komory Emanuel Šíp vyčítá současné vládě především nové mandatorní výdaje nebo snížení příjmů státního rozpočtu ve prospěch okamžité spotřeby, které často nesouvisí s koronavirovou krizí. "Prostor pro investice do dopravní infrastruktury, již dříve omezený, se tím ještě zúžil. Je to velká zátěž pro budoucí vlády, a lze očekávat, že mnohé potřebné záměry se v čase odloží nebo zůstanou jen na papíře," zdůraznil.
Pozitivně je naopak hodnocena mezi experty činnost vlády na železnici. Šíp v této souvislosti vyzdvihl především pokrok při přípravě vysokorychlostní tratí. Připomněl však, že k dalšímu progresu budou potřeba další legislativní změny. Pozitivně zhodnotil i pokrok v zadávacích řízeních na železniční dopravce v závazku při objednávání dopravy, což je však podle něj často zásluhou spíše krajů.
Pozitivně kroky u železničních projektů komentoval i Bartoň. Ocenil hlavně velkou část peněz z nového Fondu obnovy, který by měla jít právě na železniční stavby. "Podle předběžných odhadů má jít zhruba o 13 procent prostředků. Tímto rozhodnutím by vláda mohla přiblížit čas, kdy nás sousední země, včetně Německa, přestanou objíždět, a skončí potupný systém, kdy z pražského hlavního nádraží svážejí německé a rakouské železnice cestující do svých železničních sítí autobusy," podotkl Bartoň.
Důležitým tématem v dopravě je i řešení dopadů koronavirové pandemie. Pomoc v dopravě je podle Šípa zatím pomalá a omezená. Kovanda uznal, že krize znatelně ubrala personální i časové kapacity pro nutná jednání a rozhodování v gesci ministerstva dopravy, což se podepsalo na některých projektech.
Ministerstvo dopravy v současném funkčním období vlády, které skončí na podzim, vedli tři ministři nominováni hnutím ANO. Do jara 2019 vedl resort dopravy Dan Ťok, který navázal na předchozí čtyři roky v předchozí vládě. Ťoka následně nahradil Vladimír Kremlík, který ve funkci skončil loni v lednu kvůli problémům kolem zakázek na elektronické dálniční známky. Vedením ministerstva se poté ujal Karel Havlíček, který resort dopravy nyní vede společně s ministerstvem průmyslu a obchodu.
(čtk)
Foto: ŘSD
