28. srpna 2023, Petr Rožek
Spolková vláda SRN schválila návrh novely zákona o mýtném na spolkových dálničních a rychlostních komunikacích. Tím otevírá cestu parlamentnímu legislativnímu projednávání pro nově navrhované nařízení. Než však bude zákon schválen, musí ještě projít Spolkovým sněmem a výborem pro dopravu jako odpovědným odborným orgánem. Tyto etapy lze zvládnout ještě před parlamentní letní přestávkou se zrychleným programem. Mýtné pro nákladní vozidla bude odstupňováno více podle emisí CO₂, což poskytuje silnou pobídku pro průmysl, aby přešel na vozidla šetrná ke klimatu. Užitková vozidla v současné době představují přibližně třetinu celkových emisí CO₂ v odvětví dopravy.
Novela zákona o mýtném stanoví především příplatek za CO₂ ve výši 200 eur za tunu CO₂. Od června 2024 se navíc mýtné pro nákladní automobily bude vztahovat i na vozidla s celkovou hmotností 3,5 tuny a více. Spolkové ministerstvo pro digitální záležitosti a dopravu (BMDV) předpovídá, že tyto příplatky přinesou federální vládě dodatečné příjmy ve výši 7,62 miliardy eur ročně, což do roku 2027 včetně dosáhne přibližně 30 miliard eur. Podle návrhu zákona má být tato částka i nadále „investována převážně do železnic“, uvádí BMDV ve svém prohlášení. Fakta se tak od předložení návrhu zákona v dubnu nezměnila, a to i přes připomínky předložené průmyslovými sdruženími. BGL proto obnovuje svou kritiku. Odpovědnost za většinu navýšení je však přenesena na Brusel: „Směrnice o eurovinětě revidovaná v roce 2022 stanoví, že k odlišení poplatků za užívání silnic u těžkých užitkových vozidel s emisemi CO₂ musí dojít nejpozději od 25. března 2024,“ zdůrazňuje prohlášení BMDV. Sdružení BGL však argumentuje tím, že vzhledem k tomu, že na trhu nejsou téměř žádné bezemisní nákladní automobily a chybí i odpovídající infrastruktura pro doplňování paliva a nabíjení, zdvojnásobení mýtného je jako zvýšení daní, kterému se nelze vyhnout. BMDV oponuje, že do roku 2026 poskytne dotací ve výši 2,2 miliardy eur na nákup užitkových vozidel šetrných ke klimatu, což je částka, která ufinancuje ekvivalent 2500 až 6000 nákladních vozidel s alternativním pohonem v závislosti na velikosti vozidla a zdroji energie.
Pro srovnání, celkem se dnes v silniční nákladní dopravě používá méně než 1 procento těžkých užitkových vozidel registrovaných v Německu. Kromě toho bude dalších 10 miliard eur vydáno na čerpací a nabíjecí infrastrukturu pro osobní a nákladní automobily. Během rozpravy však mluvčí ministerstva připustil, že do roku 2025 nelze očekávat schválení nákladních vozidel s alternativním pohonem jako vyhrazených vozidel pro nebezpečné zboží podle předpisů ADR. „Spotřebitelé platí účet a tam, kde další cenové skoky nejsou po nákladové explozi v posledních letech – zejména ve venkovských oblastech – možné, se mnoho středně velkých společností obává, že se budou muset vzdát svého podnikání,“ namítá šéf BGL Engelhardt. Tuto námitku BMDV ve své tiskové zprávě opět rozporuje: „Náklady na mýtné tvoří pouze malou část nákladů na dopravu, a tedy ještě menší část celkových nákladů na konečný produkt,“ uvádí zpráva s tím, že při nárůstu o 0,1procentního bodu není třeba očekávat žádný znatelný dopad na úroveň spotřebitelských cen.
Zatímco návrh mýtného BMDV se zaměřuje na alternativní koncepce vozidel pro minimalizaci CO₂, hlavní průmyslové asociace volají po pragmatických řešeních alternativních paliv, která jsou rychle schopna minimalizovat emise CO₂ během uvedení nových technologií pohonu na trh. HVO100, bio‑LNG a bio‑CNG mohou být v odvětví silniční nákladní dopravy okamžitě použity. „Závazek spolkového ministra dopravy k alternativním palivům na evropské úrovni musí mít nyní také příznivý vliv na německou legislativu,“ požaduje generální ředitel DSLV Huster. BGL požaduje preferenční zacházení s palivy na třetím místě v sedmibodovém plánu. Návrhy tak ukazují, že změnou mýtného nekončí diskuse o nejlepším způsobu, jak udržitelně snížit emise CO₂ v silniční nákladní dopravě.
Nejen němečtí speditéři jsou proto i nadále hluboce zklamáni přístupem spolkové vlády k zavedení mýtného z CO2 a nyní doufají, že Bundestag přece jen prosadí určité změny, stěžoval si generální ředitel DSLV Frank Huster. Asociacím se též nelíbilo, jak o návrhu (ne)byli informováni: „Po oznámení rozhodnutí o mýtném s plným využitím příplatku 200 EUR za tunu CO₂ bychom přinejmenším očekávali, že ministr zavolá prezidentům příslušných průmyslových asociací, aby jim vysvětlil, jak k tomuto rozhodnutí došlo.“
Do jisté míry však bylo zveřejněno, jak k rozhodnutí došlo, a to jako handl při „uzavírání dohod“ v rámci semaforové koalice. Podle zprávy přišlo mýtné za CO₂ výměnou za souhlas Zelených se zahrnutím dálnic do urychlení plánování a za zmírnění přísných odvětvových cílů v zákoně o ochraně klimatu. Aby se odvětví vyhnulo hrozícím zákazům vjezdu, pokud nebudou dosaženy klimatické cíle, bylo třeba učinit ústupek, pokud jde o mýtné. Kromě toho zásah ministra Wissinga na úrovni EU s ohledem na budoucí používání syntetických paliv umožnil v první řadě schválení HVO100v Německu.
DSVL proto vyzývá k vytvoření norem pro alternativní paliva. Například schválení HVO musí být rychle zakotveno v 10. federálním nařízení o kontrole emisí a musí být dosaženo daňového zlepšení. Spediční firmy se však již nechtějí spoléhat pouze na toto. Snaží se protáhnout celý případ „mýtného CO₂“ parlamentem. V rámci jakési koordinované akce mají být nyní členové Spolkového sněmu opět kontaktováni ze strany státních sdružení a možná lobováni v úzké spolupráci se zástupci obchodních sdružení. Ředitel DSLV však varuje před zásadním odporem a úmyslným zpomalením legislativního procesu. Pak by se nakonec pouze zkracovalo období mezi vyhlášením zákona a původně plánovaným datem zahájení výběru nového mýtného CO₂ od 1. prosince, což by výrazně ztížilo vyjednávání o přenesení nákladů se zákazníky. DSLV proto chce pracovat především na změně startu z 1. prosince 2023 na 1. ledna 2024. Pak by zavedení navýšeného mýtného za emise CO₂ bylo v souladu se začátkem většiny dlouhodobějších cenových dohod se zákazníky.
Petr Rožek
