28. června 2021, lan
Problémy způsobené odchodem Británie z Evropské unie se nás rozhodně týkají a je potřeba se jim věnovat. Velká Británie je 5. až 6. nejvýznamnějším obchodním partnerem České republiky. Objem exportu je téměř dvojnásobný oproti vývozu do Ruska, jeho přidaná hodnota je spíše vyšší a s Británií máme aktivní obchodní bilanci. České firmy na tamním trhu dosud zaznamenávaly velké úspěchy především v automobilovém průmyslu, letectví, elektrotechnice nebo ve zdravotní technice. Upozornil na to Lukáš Martin, ředitel sekce mezinárodních vztahů Svazu průmyslu a dopravy ČR (SPČR).
To, že Evropský parlament na konci dubna schválil dohodu o obchodu a spolupráci s Velkou Británií, sice podle něj firmám dalo jistotu a odvrátilo zejména cla, avšak firmy musely vynaložit velké náklady již během přípravy na brexit. Navíc dohoda nemůže nahradit členství Velké Británie v EU, firmám určitě budou vznikat další vícenáklady.
„Už teď registrujeme problémy, které sice nezamezí obchodu, ale zvyšují náklady, snižují firmám zisk a v některých případech mohou zejména menší podniky úplně odradit od britského trhu. Zaznamenali jsme například, že firmy musí platit dodatečné náklady na registraci chemických výrobků, které již registrovaly v EU. Jejich standard by přitom měl být shodný, ale registraci musí firmy provést znovu ještě v Británii. Dopravci si kromě administrativy stěžují také na dodatečné požadavky na nadstandardní bezpečnostní výbavu vozidel, která není levná. Máme zde také třeba firmu, která musí platit clo a další poplatky při vrácení zboží z reklamace zpět do EU. U poskytování služeb pak můžou být překážky ještě větší, neboť omezení práce zahraničních pracovníků z Evropské unie byl i jeden z důvodů, proč se Britové rozhodli pro brexit. Británie si v této oblasti může upravovat vlastní pravidla. Určitě to tedy nebude tak snadné jako před brexitem,“ upozornil Lukáš Martin.
Jednání s ministerstvy dopravy a průmyslu
O nastavení fondu, který by náklady firem spojené s brexitem (viz str. 1) firmám částečně kompenzoval, podle něj SPČR nyní intenzivně diskutuje s ministerstvem dopravy a ministerstvem průmyslu a obchodu. „Snažíme se získat co nejvíce podnětů od firem a zajistit, aby byl program dobře nastaven na evropské úrovni a také dobře implementován v České republice. Náklady budou firmy zřejmě moci uplatňovat i zpětně za období červenec 2020 až prosinec 2022. Do fondu by tak měly spadat i náklady na přípravu na brexit. Tedy třeba zvýšené výdaje na školení zaměstnanců nebo expertní služby spojené s přípravou na nový celní režim. Dále náklady na dodatečnou nebo opětovnou certifikaci výrobků a dodatečné vybavení. Chceme také, aby stát zřídil nějakou vysoce specializovanou poradní službu, chcete li ´helpdesk´, kam by se firma mohla obrátit s konkrétním dotazem. Program by tedy měl být poměrně jednoduchý. Věříme také, že nastavení uznatelných nákladů bude dostatečně široké.
Náklady spojené s brexitem firmy dovedou dobře vyčíslit
„O existenci fondu firmy pravidelně informujeme a hodláme v tom pokračovat. Zejména ve chvíli, kdy začne příjem žádostí. Většina firem dokáže náklady dobře rozklíčovat a pojmenovat ty, které jsou pro ně spojené s brexitem. Program je postavený podobně, jako fond solidarity pomáhající při živelních pohromách. Neměl by tedy být pro firmy složitý a nebojíme se, že by ho neuměly využít,“ dodal Lukáš Martin.
(lan)
Foto: SPČR
Na snímku Lukáš Martin, ředitel sekce mezinárodních vztahů SPČR
