9. září 2013
Program na podporu kombinované dopravy Marco Polo nepřinesl očekávaný efekt. Účetní dvůr Evropské unie (ECA) ve své červencové zprávě ostře zkritizoval, že ani všechny vynaložené prostředky nevedly k naplnění hlavního cíle – přesunu významných objemů mezinárodního toku zboží ze silnice na železnici a vnitrozemskou vodní dopravu. Úřad se sídlem v Lucemburku označil za neúčinné obě části programu (Marco Polo 1 a 2). „Dosažený výsledek výrazně zaostal za cílem, kvůli kterému byly prostředky uvolněny,“ uvedl Účetní dvůr ve zprávě založené na šetření expertů. Program Marco Polo doporučil zcela zastavit.
Předkladatel programu – Evropská komise – sebekriticky přiznal jinými slovy téměř totéž. Již v polovině června Evropská komise připustila, že „pokud jde o očekávanou změnu ‚modal shift‘, nepodařilo se programu jeho ambiciózní cíle zcela naplnit“. Marco Polo 1 podle ní dokázal zajistit přesun pouhých 46 procent očekávaného objemu přepravy.
Byly dotace nezbytné?
Analýza ECA však jde mnohem více do hloubky. Poukazuje na to, že firmy, které realizovaly projekty pomocí prostředků programu Marco Polo, by velmi často zvolily alternativu k silniční dopravě i bez evropských dotací. „Předkladatelé třinácti ze šestnácti zkoumaných projektů uvedli, že by k realizaci přistoupili i bez podpory,“ uvedl ve zprávě. Evropská komise přesto smysl programu hájí. „I když nenaplnil očekávané cíle, dokázal zajistit přesun nezanedbatelných objemů zboží ze silnice na železnici a vnitrozemskou vodní dopravu. Veřejné prostředky proto nebyly vynaloženy zbytečně, protože plynuly pouze tam, kde přesun byl prokazatelný,“ uvedla.
Na vině je podle Evropské komise příliš složitá struktura
Evropská komise v červnu rovněž přiznala, že struktura programu Marco Polo byla „zřejmě příliš složitá“ a pro řadu firem „hůře uchopitelná“. Potvrzuje to také zpráva ECA, která však objektivně dodává, že na vině je i „situace na trhu“, tedy krize, která trvá od roku 2008 a v jejímž důsledku nemají firmy dostatek prostoru pro investice a upouštějí od náročnějších projektů, jako je právě například rozjezd nové služby kombinované dopravy. Marco Polo podporuje intermodální systémy od roku 2003. V první části (Marco Polo 1) bylo do roku 2006 vyčleněno celkem 102 milionů €. Nyní dobíhající část Marco Polo 2 (2007 až 2013) byla vybavena více než čtyřnásobně vysokým rozpočtem ve výši 450 milionů €.
Jak využít získaných zkušeností?
S koncem druhé části programu zvažuje Evropská komise, jak využít získaných zkušeností při koncipování budoucí podpory. Analýza Účetního dvora Evropské unie potvrdila její názor, že Marco Polo „ve stávající podobě nemůže pokračovat“. Podporu inovativních dopravních řešení však považuje nadále za nutnou. „Mohla by ji zajistit pečlivě připravená pomoc v rámci transevropských dopravních sítí TEN-T. Kontaktním partnerem pro žadatele o dotace by mohla být agentura pro TEN-T. Odpovídala by za správu fondu a přidělování subvencí,“ oznámila Evropská komise. Není však jasné, zda by se tímto způsobem mohlo skutečně podařit snížit kritizovanou administrativní náročnost, která zatěžuje a odrazuje především malé a středně velké podniky.
ECA má v tomto bodě každopádně jasno. „Program v jakékoli podobě bude moci pokračovat pouze tehdy, přinese-li Evropské unii přidanou hodnotu. K tomu je zapotřebí provést velmi pečlivou analýzu trhu, především pak zjistit, zda potenciálně existuje dostatečně silná poptávka,“ zdůraznil Účetní dvůr Evropské unie.
