12. prosince 2023, lan
12.12. - Holešovické architektonické studio archicraft po návrhu na přestavbu náplavky pod Letnou předkládá novou ideovou studii. Ve svém novém projektu se zaměřilo na udržitelnost logistických parků nejen ve vztahu k použitým technologiím. Na projektu areálu P3 Prague D8 u Zdib představuje 10 +1 řešení, která podle studia z areálů vytvoří park s lidským měřítkem.
Studio archicraft stojí za projekty, které jsou nejen dokladem špičkové odborné práce, ale odráží i jejich vlastní názor a postoj. „Rádi bychom byli společenskými hybateli, podněcovali k diskusi, posouvali naše životy k lepšímu. Proto jsme se rozhodli veřejnosti prostřednictvím projektu Moonshots postupně představovat naše vizionářské návrhy většího významu,“ řekl k projektu Jan Tomáš Cieśla ze studia archicraft a dodal: „Nyní jsme se rozhodli navrhnout udržitelné, evoluční řešení pro logistické parky, na kterých představujeme koncept provázané udržitelnosti. Ten se vztahuje nejen na použitelné technologie, ale i na krajinné úpravy či sociální a kulturní vyžití areálů.“
V souvislosti s výstavbou logistických parků se hojně skloňují pojmy jako udržitelnost nebo environmentální dopad. Projekty ale nezohledňují celý „ekosystém“ areálu a stávají se z nich izolovaná místa, kterým se lidé vyhýbají: „Logistické areály mnoho lidí oprávněně považuje za stavby, které jen zabírají zemědělskou půdu, přivádějí více nákladní dopravy a místním obyvatelům obcí nic nepřináší. Může to být i jinak. Když obce i developeři navrhnou prostředí areálů přátelské lidem, mohou logistické parky vytvořit zelenou oázu s vodními prvky, kudy se dá projet na kole, zacvičit si na workoutovém hřišti nebo si dát ve stánku něco k pití,” řekla k problematice Kateřina Eklová, spoluzakladatelka Rethink Architecture a expertka na udržitelnou architekturu.
Společně se studiem archicraft se proto rozhodli navrhnout řešení. „Naším cílem je z logistických parků vytvořit otevřené místo, které poskytne veřejný život. Jako ideový příklad jsme si vybrali areál P3 Prague D8 u Zdib. Do okolních obcí jsme rozeslali dotazník a také jsme se ptali na názor zaměstnanců, kteří zde pracují. Díky tomu jsme mohli navrhnout projekt, který bude opravdu sloužit lidem. A takovou roli vnímáme jako udržitelnou i z našeho pracovního hlediska, dává nám největší smysl,“ dodal k projektu Jan Tomáš Cieśla. Jak tedy areály stavět jinak a vytvořit z no-go zóny příjemné místo? Archicraft představuje 10 +1 řešení, které z pomyslných bariér vytvoří místo plné života.
1. Minimalizace asfaltu, více zeleně
Areály logistických parků charakterizují především zpevněné asfaltové plochy, které se v létě promění v rozpálená místa. Řešení spočívá v rozčlenění plochy, kdy se její nevyužitá část promění v zelená nebo vodě propustná místa. Tím se dosáhne větší tepelné pohody a v místě se rovněž zadrží více dešťové vody. Příkladem jsou zelené pásy mezi nákladními rampami či zatravňovací dlažby na parkovišti pro osobní auta. V areálu by mělo vzniknout více chodníků, opět z vodě propustných materiálů. Návrh předpokládá preciznější zpracování dopravního řešení a oboustrannou komunikaci mezi dopravními inženýry a architekty.
2. Nové funkce a zpřístupnění areálu
K čistě utilitárním halám lze přistavět až 3 podlažní multifunkční objekty, které poslouží jako administrativní budovy, prostory pro prodej nebo jako výdejní místa, jež lze pronajímat. Plán zohledňuje také zařazení sportoviště a relaxační zóny. Měly by mít podobu altánu, přístřešku s lavičkami, doplněnou o vodní plochou či kavárnu. Tím developer nejen podpoří místní komunitu, ale i své renomé jako osvíceného investora. Ozvláštněním může být přistavení objektu sloužícího jako akvaponická farma, která alespoň částečně nahradí zastavěnou polnohospodářskou půdu. V rámci logistických parků je možné vybudovat v okrajových částech i vertikální farmy.
3. Nové dopravní řešení
Otevření areálu veřejnosti si žádá méně oplocení a více přístupových cest, méně silnic a více chodníků a lávek pro pěší či cyklisty. Řešením je i případné vytvoření autobusové zastávky poblíž nebo uvnitř areálu. Parkovací stání u hal je možné umístit do parkovacích domů nebo lokalizovat pod terénní valy. Prostřednictvím zvýšené platformy lze například minimalizovat i plochu pro kamiony. Nahoře se vytvoří náměstí, dole umožní parkování a zázemí pro řidiče kamiónů s odpočívárnou či sprchami a WC.
4. Zmírnění dopadu na okolní krajinu
Výhodou oproti jiným projektům je, že lze haly stavět na velice svažitých, jinak nezastavitelných pozemcích. Takové řešení rovněž umožňuje větší variabilitu v návrhu a nemusí nutně kopírovat vzhled krychle či kvádru. Zapuštěné struktury rovněž prokazují vyšší odolnost vůči požárům a nabízejí lepší zvukovou izolaci. Transformace existujících objektů je proveditelná za použití solárních fasád, které lze nainstalovat na stávající haly pomocí panelových konstrukcí. Alternativou může být využití zelených fasád, které harmonicky splynou s okolní krajinou a zároveň napomohou ke snižování teploty okolí.
5. Oživení střech
Střechy mohou plnit mnoho funkcí. Ty stávající se stanou nosiči solárních panelů, ty nové se promění v zelenou plochu se solárními panely či kořenovou čističku odpadových vod. Na střechu lze instalovat i světlovody, které napomohou k osvětlení hal i k úspoře elektrické energie. Pokud se nové haly částečně zapustí a jejich střechy ozelení, zajistí se udržení přirozeného rázu krajiny.
6. Energetická soběstačnost
Elektrickou energii lze efektivně získávat z obnovitelných zdrojů, jako jsou fotovoltaické panely umístěné na fasádách a střechách. Tyto panely nejen dodávají energii, ale mohou sloužit i jako kryté stání pro automobily. S příchodem nových technologií bude snazší získávat potřebnou energii také z vody a větru pomocí turbín či malých elektráren. Součástí návrhu a produkce energie musí být také efektivita s jejím nakládáním. Přebytečná energie může být uchována v bateriových úložištích umístěných v halách nebo pod zemí. Při plánování celého areálu je důležité zohlednit nejen sluneční expozici, ale i větrné podmínky, které mohou být optimalizovány prostřednictvím větrolamů, zeleně a staveb na okrajích areálu.
7. Snížení energetické zátěže
Přechod na automatizaci skladů zmenšuje potřebu vytápění halových prostor na pouhé temperování. Zpětné získávání tepla z existujících vzduchotechnických zařízení ale nedostačuje a je třeba nového přístupu. Dynamické řízení provozu objektu by mělo reagovat na aktuální klimatické podmínky a predikovat vývoj počasí v následujících dnech. Tento koncept vyžaduje aktivní využití stavebních prvků k akumulaci nadbytku tepla v zásobnících nebo pod podlahou stavby. Klíčová je rovněž orientace budovy, zapuštění do terénu, efektivní prosklení, letní stínění, izolace a chlazení pomocí zeleně. Technologické chlazení lze omezit na dochlazení temperovaného vzduchu v halách a zlepšení komfortu zaměstnanců v kancelářích, kde lze využít reverzní chod tepelného čerpadla. Propojení logistického parku s existujícím průmyslem umožní využití tepla z místních tepláren, spaloven odpadu nebo zbytkového tepla z továren, čímž se minimalizuje jeho uvolnění do atmosféry.
8. Chytré nakládání s vodou
Největším úkolem je efektivní zadržení vody v areálu a její opětovné využití. Travnaté plochy, ale i střešní zeleň zajistí akumulaci vody a postupné vsakování v době přívalových dešťů. Následné vypařování zlepší mikroklima a sníží prašnost. Přebytečná voda se svede do suchých poldrů, příkopů nebo kapacitní akumulační nádrže se vsakem. V krajním případě lze využít napojení na místní vodoteč. Zachycenou dešťovou vodu lze využít pro zálivku, kropení komunikací, po její úpravě i v interiéru formou splachování nebo jako technologickou vodu. Svádět by se měla i do otevřené požární nádrže. Koloběh hospodaření s vodou uzavírá likvidace odpadních vod. Po přečištění ji lze zpětně využívat ve formě šedé vody. Pro ekologické čištění bez chemikálií se nabízí kořenové čističky. Zbylou vodu lze akumulovat nebo nechat volně vsakovat v krajině. Tímto přístupem se eliminuje nutnost napojení na místní čističky a také se minimalizuje množství odváženého sedimentu. V místech nových i stávajících logistických parků se nabízí možnost vybudování vlastního zdroje pitné vody z hlubinného vrtu, který neovlivní infrastrukturu okolních obcí.
9. Minimalizace odpadu
V logistických centrech je důležité minimalizovat odpad a správně s ním nakládat. Třídění a recyklace by měly být běžnou praxí. V každém provozu navrhujeme umístit třídírnu odpadů s lisy. Materiál, který lze recyklovat nebo opakovaně využít, se zpracuje v místě svého zdroje, tedy logistickém parku. Vyškolený personál může zajistit sběr bioodpadu a využít ho například pro hnojení či nabídnout místním biofarmám.
10. Podpora biodiverzity
Aktuální výstavba logistických areálů nedostatečně podporuje různorodost rostlinných a živočišných druhů nezbytných pro udržení stabilního ekosystému. Řešením může být implementace zelených střech, vertikálních farem a ekologických chodníků. Zahrnutím stromořadí, variabilních zahradních úprav využívajících různé materiály (například staré dřevo), instalací úlů pro včely a hmyzích domečků a ponecháním vybraných ploch s divokou trávou se lze pokusit dosáhnout co největšího přínosu pro biodiverzitu. Důležité je eliminovat i rušivé noční osvětlení. Je vhodné již v rámci plánování areálu navrhnout osvětlení tak, aby minimalizovalo světelný záblesk směrem do okolí, a implementovat inteligentní systémy s pohybovými čidly.
+ 1 Koordinované územní plánování
Ekologická, sociální a kulturní udržitelnost představuje pro developery komplexní téma v oblasti výstavby areálů. Klíčové je zajistit, aby místní správa měla pevně stanovené limity pro využití území. Při vytváření územních a regulačních plánů je nezbytné detailně specifikovat jednotlivé regulace a omezit možnosti využití ploch, což lze stanovit maximálním procentem zastavěného území. Obyvatelé obcí jsou často vyloučeni z rozhodovacího procesu, přestože se jich výstavba logistických parků bezprostředně týká. Zapojení občanů do procesu rozhodování může přinést významné výhody pro obec i zastupitele. Obec by měla z výstavby co nejvíce profitovat. V případě spolupráce s developery je možné dojednat reciproční dohodu, kdy developer může nabídnout obci nejen finanční kompenzaci, ale i jiné formy příspěvku k rozvoji obce.
(lan)
Foto: archicraft
