18. dubna 2024, Milan Frydryšek
Důraz na udržitelnost a oblast ESG (Environmental, Social, and Governance) se stále více projevuje i v logistice. A to jak na bázi dobrovolnosti, tak i z důvodu vnějších tlaků. Je zde legislativa, která klade na firmy vysoké nároky, ale jsou i nepřímé podněty, jako například orientace zákazníků na společnosti, které kladou důraz na ESG, či třeba možnosti lepšího financování. A ve hře jsou i možné úspory v důsledku zavádění moderních úspornějších technologií.
Že tlak na oblast logistiky a dopravy je velký, to potvrzuje i Ondřej Ptáček, ředitel PwC Česká republika: „Na firmy v logistice aktuálně dopadá zejména legislativa CSRD, tedy povinný reporting o udržitelnosti, což znamená velký zásah. Dále se v nákladech určitě promítne též systém EU ETS II, protože do systému emisních povolenek budou v budoucnu patřit i fosilní paliva. Zároveň se zákazníci snaží snižovat své emise ve scope 3, kam patří většinou právě poskytovatelé logistických a dopravních služeb. Tedy tlak na odvětví logistiky a dopravy vedoucí ke snižování emisí je opravdu velký.
Navíc o oblast ESG se podle něj zajímají stále více také finanční investoři. „V rámci M&A transakcí si investoři provádějí vedle právní, finanční a technické i ESG due diligence, aby odhalili případná rizika před koupí firmy, banky využívají čím dál častěji ESG rating pro srovnání rizik udržitelnosti mezi svými klienty. Finanční pohled a výsledky firmy jsou pro investory nadále zásadní. Avšak velmi často zkoumají, jaká jsou s investicí spojena rizika týkající se udržitelnosti. V případě logistiky a dopravy to určitě bude mitigační plán, tedy nějaký plán přechodu na čistou mobilitu a obnovitelné zdroje. Ten je zároveň součástí reportingu podle CSRD,“ uvedl Ondřej Ptáček.
To potvrzuje i Lucie Mádlová, zakladatelka a ředitelka Asociace společenské odpovědnosti: „Téma ESG nabývá na významu, a to nejen u veřejnosti, ale mnohem silněji u firem a potažmo tedy investorů, spotřebitelů a regulátorů. Různé ESG ratingy a certifikace pomáhají při rozhodování o investicích a plánování obchodních strategií a pro velké společnosti, jakými ty logistické bezesporu jsou, nejsou už jen šikovným tématem pro komunikaci, do kterého se alokují peníze z rozpočtu navíc, ale naopak strategickým nástroje pro další fungování.“
„Na jednu stranu, implementace udržitelných procesů může skutečně vyžadovat značné investice, obzvláště u sektorů s vysokými environmentálními dopady, jako logistika je. Současná ekonomická situace je může teoreticky zpomalit. Na druhou stranu investice do ESG přináší dlouhodobé výhody – příznivější podmínky úvěrů, větší důvěru zákazníků, připravenost na regulace, příležitosti na nových trzích nebo inovace a spoustu dalšího. Je to na každé společnosti, aby to zvážila,“ dodala Lucie Mádlová.
K tomuto posuzování jsou však třeba přesná a měřitelná kritéria, aby nedocházelo k tzv. greenwashingu, tedy používání zavádějících tvrzení či nepravdivých v oblasti udržitelnosti. „Platí, že firmy by si neměly dávat v oblasti udržitelnosti nesplnitelné cíle. V několika případech v USA a Spojeném království už tyto praktiky úřady odsoudily jako klamání investorů. Stejně tak, když se kolem sebe rozhlédnu, vidíme reklamy na produkty a značky, které snad dnes už ve většině případů dělají dojem, že inzerovaný výrobek je udržitelný. Všude samá zelená. Problém je, že málokdy inzerent poskytne důkaz, proč výrobek nebo svou značku považuje za udržitelnou. Greenwashing je určitě velká výzva pro regulátory zejména v oblasti ochrany spotřebitelů a investorů. Osobně se domnívám, že tomu jde někdy naproti i legislativa, jako v případě plug-in hybridních vozidel, kdy jejich emise CO2 pod 50g na km jízdy jsou opravdu velmi teoretické a záleží jen na provozovateli vozidla, nakolik bude skutečně využívat elektrický pohon. Mám ve svém okolí řidiče, kteří mají např. na dálnici v plug-in hybridu několikanásobně vyšší reálnou spotřebu, než je uvedeno v technickém průkazu vozidla,“ řekl Ondřej Ptáček.
Vyšší investice do ekologie také mohou v důsledku představovat vyšší ekologickou zátěž – je třeba více vyrábět, více spotřebovávat, což může vést většímu využívání zdrojů, bez ohledu na úspornější technologie. Podle Ondřeje Ptáčka však ESG rating představuje komplexní hodnocení udržitelnosti byznysu dané firmy a kromě ekologického aspektu zahrnuje i oblast sociální a oblast governance. „Ve většině odvětví jsou váhy významnosti pilíře E na jedné straně a SG společně na druhé straně přibližně 50 na 50. Co se týče environmentálního pilíře hodnocení ESG ratingu, zahrnuje mimo jiné i oblast úspornosti materiálů, využití oběhového hospodářství, recyklátů atd., které ESG rating zvyšují,“ dodal Ondřej Ptáček.
Nabízí se i otázka: Jsou stávající či chystané legislativní tlaky na podporu udržitelnosti dostatečné a od-
povídají reálné situaci ve společnosti? „Na tuto otázku se nedá jednoduše odpovědět, je potřeba to sledovat v rámci jednotlivých odvětví průmyslu, velikosti firem, jejich koncových zákazníků a podobně. Obecně lze říct, že legislativa se snaží pouze ztransparentnit a uvést na papír věci, které by pro podnikatele měly být běžné – omezení emisí, férové pracovní podmínky pro zaměstnance, odpovědné vedení firmy a podobně. Je proto těžké odpovědět, zda jsou dostatečné a odpovídají realitě. Pro některé firmy je nejvyšší čas podobné věci řešit a reportovat, pro některé jsou ale nové směrnice rychlé a rozsáhlé na to, aby je zvládly včas implementovat,“ uvedla Lucie Mádlová „Často slyším i hlasy, že je naopak legislativa příliš opatrná, pomalá a nekoresponduje s nejnovějšími vědeckými poznatky. Problém je i to, že chybí experti na téma udržitelnosti v podnikání nebo i kontrolní orgány, které budou reporty auditovat,“ dodala.
Podle Tomáše Kubína, Head of Construction CEE & WE P3 Logistic Parks Česká republika zachytila nástup udržitelnosti a u nové výstavby se přítomnost udržitelných prvků stává standardem. „My v P3 v Česku, ale i na všech ostatních trzích, stavíme nové budovy splňující vysoký standard BREEAM Excellent, druhý nejvyšší možný stupeň udržitelnosti, a pokud jsou na projektu vhodné podmínky, zvažujeme i nejvyšší úroveň BREEAM Outstanding. Jde to ruku v ruce s nároky firem a celého dodavatelského řetězce o přibližování k uhlíkové neutralitě,“ uvedl Tomáš Kubín.
Postavit v základu halu ve vysokém udržitelném standardu je podle něj v současném výhledu velmi racionální, tím spíše, že pozdější dodatečné vylepšování by ekonomicky nebylo výhodné. „Jsou ale i prvky, kde dokážeme být flexibilní a přizpůsobit se tomu, co bude nájemce a jeho provoz skutečně potřebovat. Skvěle to ilustruje třeba fotovoltaika na střechách. Navrhnout střechu tak, aby byla konstrukčně připravená na instalaci FVE, musíme už na začátku. To, v jakém rozsahu a kdy se na ní panely skutečně umístí, je už rozhodnutí, které závisí na debatě s potenciálním nájemcem, případně dalšími nájemci v areálu a také na legislativě a ambicích ohledně certifikace budovy,“ upřesnil Tomáš Kubín.
„Poptávku po vysokém udržitelném standardu sledujeme zejména u velkých mezinárodních firem a jejich dodavatelů. Paradoxně ale také u menších firem, které doposud využívaly kvalitativně horší prostory a v důsledku expanze se stěhují k nám, do moderních průmyslových areálů. Obvykle to pro ně představuje velkou investici na několik let dopředu a volbu udržitelnějšího řešení vnímají v dlouhodobé perspektivě,“ dodal Tomáš Kubín.
Snaha o udržitelnost vede i k využívání netradičních zdrojů. Společnost P3 například spustila ve Francii projekt skladu, který využívá geotermální energii. „Průkopnická řešení vyžadují osvícené zákazníky. Takové projekty se většinou realizují na míru konkrétnímu nájemci a předpokládají, že zájem o to vyzkoušet něco nového, je na obou stranách. Stejně jako rizika,“ uvedl Tomáš Kubín.
Bez důrazu na udržitelnost by nové haly zůstaly prázdné
Společnosti Panattoni v únoru oznámila, že překonala jako první developer v Česku hranici milionu metrů čtverečních certifikovaných udržitelných budov, a zároveň uvedla, že zájem o budovy stavěné s ohledem na udržitelnost roste a požadavky klientů jsou stále ambicióznější.
„Všechny nové budovy, které stavíme, cílíme minimálně na druhou nejvyšší úroveň hodnocení Excellent v rámci přísné mezinárodní certifikace BREEAM New Construction. Trend v našem segmentu je neúprosný, pokud bychom stavěli haly, které nesplňují přísná kritéria udržitelnosti, nejspíš by zůstaly prázdné. Nebo by rozhodně nenašly nájemce z řad předních světových firem. Všechny nadnárodní společnosti mají své cíle v oblasti udržitelnosti a samozřejmě výroba a logistika jsou klíčové oblasti, kde se úspory v produkci uhlíkové stopy projevují výrazně, uvedl Pavel Sovička, generální ředitel Panattoni pro Česko a Slovensko, s tím, že další certifikované plochy rozhodně přibydou. „Jinak to ani nejde, pokud chceme být na vysoce konkurenčním trhu nadále úspěšní a nabízet našim klientům ta nejlepší řešení,“ dodal.
„Výstavba udržitelné průmyslové budovy je samozřejmě nákladnější. Na druhou stranu vstupy se postupně vrátí třeba na úsporách za energie. Je také důležité si uvědomit, že banky nebo fondy dnes už přestávají poskytovat financování na budovy, které nejsou udržitelné (energeticky efektivní s co nejnižší CO2 stopou). Z jednoduchého ekonomického hlediska chtějí poskytnout finance na projekty, které budou životaschopné i v horizontu dalších let bez zásadních dodatečných investic do dekarbonizace. Pokud bychom tedy nestavěli šetrně k životnímu prostředí, tak ani žádné úroky nebudeme řešit, protože nám nikdo výstavbu financovat nebude,“ upozornil Pavel Sovička.
Ve výběrových řízeních však rozhoduje cena a kvalita
„Reakce na naše aktivity v oblasti udržitelného rozvoje jsou velmi pozitivní, našim partnerům a zákazníkům se naše projekty líbí. Ve výběrových řízeních na poskytování logistických služeb je však vždy rozhodující kvalita služeb a cena,“ upozornil Jan Pihar, generální ředitel Dachser Czech Republic. „Naše společnost je aktivní v zavádění bezemisního doručování, náš koncept přeprav s nulovými emisemi postupně stále rozšiřujeme. Nicméně je nutné dodat, že prozatím jsou většinou taková nová udržitelná řešení dražší. Vozová technika pro systémové přepravy několikanásobně, menší vozidla (dodávky apod.) už jsou někdy na trhu za cenu srovnatelnou s vozidly na konvenční pohon. Je však nutné kompletně přenastavit systém doručování a počítat s dobíjením vozidel. Co naopak všeobecně rostoucí náklady může snižovat je digitalizace a robotizace. Věříme, že jejich kombinace s kvalitní bezemisní technikou je řešením pro budoucnost,“ řekl Jan Pihar.
Společnost Dachser například loni na podzim dokončila hrubou stavbu nového překládkového skladu na své pobočce v Kladně, kde využila i řadu udržitelných technologií. „Do nového překládkového skladu investujeme z důvodu rozšíření kapacit na naší největší české pobočce. Jedná se o dlouhodobou investici, návratnost bývá zhruba 7 až 10 let,“ uvedl Jan Pihar.
Milan Frydryšek
Foto: Dachser
