1. června 2006
Na nutnosti naplňování priorit dokumentu Dopravní politika České republiky na léta 2005 až 2013 bez ohledu na výsledky voleb a potřebě posílení pozice – a zejména účinnosti – zástupců České republiky v orgánech Evropské unie se shodli účastníci prvního ročníku odborné konference Den dopravy. Za účasti politiků a zástupců předních dopravních společností konferenci v první polovině května na pražském výstavišti v Letňanech v rámci mezinárodního veletrhu logistiky, dopravy, manipulační a obalové techniky LOGIST 2006 uspořádal Svaz dopravy České republiky. Dopravní politiku, kterou vláda schválila loni v červenci, v prvním bloku konference věnovaném dopravní politice přiblížil ředitel odboru strategie Ministerstva dopravy ČR Ondřej Jašek. Zdůraznil, že se nejedná o dokument definitivní, nýbrž spíše o strategii rozsáhlého procesu, který bude možné v průběhu jeho uskutečňování na základě dílčích vyhodnocování měnit. Hlavními prioritami Dopravní politiky je zajištění rovných podmínek v přístupu na dopravní trh, kvalitní dopravní infrastruktury umožňující hospodářský růst, financování v sektoru dopravy, podpory rozvoje dopravy v regionech, uvedl Ondřej Jašek. Jana Svobodová z Centra pro komunitární práci vyzdvihla skutečnost, že Dopravní politika je jednou z mála českých norem, které respektují mezinárodní dohody a směrnice týkající se ochrany životního prostředí. Podpora rozvojové varianty Ministerstvo dopravy v rámci nové dopravní strategie podporuje tzv. rozvojovou variantu, která předpokládá výraznou změnu v přerozdělování spotřební daně ve prospěch dopravy, uvedl v úvodu druhého diskusního bloku konference věnovaného dopravní infrastruktuře náměstek ministra dopravy a státní tajemník Antonín Tesařík. Ve svém příspěvku přiblížil strukturu zdrojů financování dopravní infrastruktury, jejímiž prvky jsou státní rozpočet, Státní fond dopravní infrastruktury, úvěry, fondy Evropské unie a soukromý kapitál v rámci PPP projektů. Rozvojová varianta podle něj počítá i s rozsáhlým zapojením soukromého kapitálu formou PPP projektů. Ředitel Státního fondu dopravní infrastruktury Pavel Švagr hovořil o finančních zdrojích fondu a jeho perspektivách. Připomněl, že od roku 2000 se finanční prostředky do dopravní infrastruktury každoročně zvyšují. Loni fond na výstavbu vynaložil 73 miliard Kč, uvedl Pavel Švagr. Poradce hejtmana Jihočeského kraje Ivan Študlar odhadl, že zapojení PPP projektů do výstavby dopravní infrastruktury bude zpočátku pomalé a bude nutné využívat úvěrů od Evropské investiční banky. Generální ředitel Ředitelství silnic a dálnic Petr Laušman informoval o tom, že v současnosti je rozestavěno nejvíce dálnic a rychlostních silnic v celé historii České republiky. V říjnu bude dokončeno dálniční spojení s Německem (dokončením obchvatu Plzně a zprovozněním posledního úseku za hranicemi na německé straně), čímž se Česká republika definitivně napojí na západoevropskou dálniční síť. Velké problémy jsou však s údržbou silnic druhých a třetích tříd, které jsou v režii krajů, uvedl Petr Laušman. Generální ředitel SŽDC Jan Komárek uvítal vznik nové koncepce dopravní politiky. Postěžoval si však na příliš vysoký poplatek za úhradu železniční dopravní cesty a disharmonii podmínek pro jednotlivá dopravní odvětví. Zavádění pravidel interoperability na železnici je podle něj pro železniční dopravu možná jednou z posledních šancí, aby se mohla stát konkurenceschopnou. Předseda představenstva společnosti Stavby silnic a železnic Bořivoj Kačena pak srovnal průměrné náklady na jeden kilometr dálnic a železničních koridorů. Prezident Svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Míl v závěru bloku upozornil na zdražování energie, které se zřejmě promítne také do cen dopravních staveb. Důležitý je zákon o veřejné dopravě Třetí část konference patřila dopravní obsluze území. Prezident Svazu dopravy Jaroslav Hanák v ní vyjádřil nespokojenost s tím, že se stát zbavil odpovědnosti za veřejnou dopravu a převedl ji na kraje. Daniela Kovalčíková z ministerstva dopravy znovu upozornila na rozdílné podmínky přístupu na dopravní infrastrukturu pro železniční a silniční dopravce. Účastníci bloku pak zdůraznili, jak potřebný je zákon o veřejné dopravě, zejména pak stanovení minimálního standardu pro dopravce zajišťující základní dopravní obslužnost. Smlouvy by měly být uzavírány se silničními dopravci zhruba na osm let, s dopravci železničními i na dvojnásobnou dobu. Dotační politika přitom bude i nadále nezbytným prvkem ve strategii obnovy vozidel veřejné dopravy, shodli se účastníci závěrečného bloku. (jet)
