12. ledna 2006
Ke zvýšení bezpečnosti přepravních řetězců by měla přispět nová evropská směrnice, jejíž hlavní zásady Evropská komise představila v prosinci na Evropském speditérském dni. Mezi účastníky akce, kterou v Bruselu již tradičně uspořádala Evropská asociace pro spedici, dopravu a logistiku CLECAT, byli i zástupci jejího českého řádného člena – Svazu spedice a logistiky ČR (SSL). O rozhovor na toto téma jsme požádali člena české delegace Ing. Jiřího Kladivu, výkonného ředitele SSL. „Evropským speditérským dnem vyvrcholilo výroční zasedání CLECAT. O čem speditéři v Bruselu jednali?“ „Výroční zasedání schválilo zprávu o činnosti sdružení a o jeho hospodaření a také rozpočet na příští rok. Především však jeho delegáti zvolili nového prezidenta sdružení: předseda belgického spedičního svazu Jean-
- Claude Delen ve funkci vystřídal Manfreda F. Boese, který stál v čele organizace šest let a v září se stal prezidentem světové federace spedičních svazů FIATA. Šedesátiletý Jean-Claude Delen působí od roku 1985 jako generální ředitel DHL Global Forwarding pro Belgii a Lucembursko.
Novým prezidentem sdružení se stal předseda belgického spedičního svazu Jean-Claude Delen, který ve funkci vystřídal Manfreda F. Boese Zástupci Generálního ředitelství EK pro energii a dopravu (DG TREN) a evropského statistického úřadu Eurostat (je součástí generálního ředitelství EK pro daně a cla – DG TAXUD) na Evropském speditérském dni podepsali memorandum o porozumění, z nějž vyplývá další rozšíření jejich vzájemné spolupráce. Eurostat bude Evropské komisi dodávat cíleně vybraná statistická data o intermodální dopravě v Evropě. Organizace, které se k memorandu připojí, jako například CLECAT, budou mít za povinnost poskytovat Eurostatu pro potřeby Evropské komise relevantní údaje.“ „Na co byl poslední Evropský speditérský den zaměřen tematicky?“ „Jeho hlavním tématem se stala problematika ochrany proti teroristickým útokům, proto na něj byli pozváni také zástupci Evropské komise z Generálního ředitelství pro energii a dopravu a z Generálního ředitelství pro daně a cla. Evropská komise hodlá nejpozději do února předložit návrh směrnice s podrobně stanovenými standardy pro jednotlivé články přepravního řetězce. V zásadě se ovšem předpokládá, že dokument bude koncipován pouze jako ,doporučení‘, a nebude tedy mít závazný charakter. V Evropě se celním úřadům nepřikládá tak striktní role policistů, jako je tomu například v USA. Evropská komise klade důraz především na dostupnost předpříjezdových a předodjezdových informací o dodávaném zboží, aby celníci mohli provádět včas analýzu rizik a soustředit se na rizikové zásilky. Evropa vyvíjí koncepci ,schváleného hospodářského operátora‘, který by měl díky ověřené spolehlivosti získávat v celním řízení řadu výhod. Pracovníci Evropské komise v této souvislosti poukázali na stále větší uplatňování informačních technologií v celním procesu, mimo jiné v rámci tak zvaného managementu rizik. V této souvislosti zdůraznili, že Evropská komise pokládá za důležité, aby ve všech členských zemích unie platila pro oblast rizik harmonizovaná kritéria. Především je však podle nich důležité to, aby všichni zúčastnění měli k dispozici více spolehlivých informací. Bude také třeba jasně stanovit odpovědnost – v této souvislosti se hovoří o tzv. spravedlivém rozdělování odpovědnosti. Významná je i spolehlivost dat pro analýzy rizik. Pracovníci celního ředitelství dále zdůrazňovali nutnost spolupráce Evropské unie s okolním světem, a to především na základě mezinárodní celní kooperace. Celosvětové spolupráci se věnuje světová celní organizace WCO, která pro celní praxi připravuje jednotné standardy tak, aby celní kontroly byly účinné, a přitom byly co nejjednodušší. Stále se zlepšuje spolupráce Evropy s USA a společná pracovní skupina již přinesla řadu podnětů.“ „Dosáhla již Evropa v oblasti bezpečnosti a ochrany proti terorismu podle názoru Evropské komise jistého pokroku?“ „O tom hovořili pracovníci generálního ředitelství pro dopravu, kteří zdůrazňovali, že od září roku 2001 a útoků na New York se evropská bezpečnostní legislativa značně rozrostla. Předpisy o ochraně před terorismem se dnes uplatňují především v letecké a námořní dopravě. V pozemní dopravě je situace složitější, protože v tomto segmentu v Evropské unii působí více než čtyři miliony subjektů – výrobců, odesílatelů, dopravců, speditérů, provozovatelů terminálů a podobně. Bezpečnost přitom začíná u výrobce a končí u příjemce zboží. Bezpečnostní politika unie vychází ze zásady, že ke všem dopravním oborům je třeba přistupovat stejně spravedlivě a podle jejich specifik. Mezi zásadní elementy evropského bezpečnostního modelu podle slov zástupců Evropské komise patří to, že musí vycházet z reality trhu, který nebude možné kvůli bezpečnosti příliš modifikovat. Při zavádění nových opatření podle nich nepůjde o ,velký třesk‘, neboť při čtyřech milionech hráčů na trhu nebude možné reagovat ze dne na den. Bezpečnostní uvědomělost je navíc proces evoluční, nikoli revoluční. Proto chce Evropská komise klást při zavádění nových opatření důraz na dobrovolnost a dobrovolníky odměňovat výhodami. Bezpeční operátoři tak získají v tržním prostředí na váze. Význam bude mít i vzájemné uznávání národních bezpečnostních systémů. Evropská komise hodlá nejpozději do února předložit návrh směrnice s podrobně stanovenými standardy pro jednotlivé články přepravního řetězce Evropská unie tedy zastává v bezpečnostní problematice liberálnější přístup než USA, kde stát musel po útocích na New York na silnou politickou objednávku nejprve viditelně jednat. Teprve potom tam úřady – a to někdy dost obtížně – formulovaly umění možného naplnění politických představ.“ „V Evropě jsou tedy zatím nejdále opatření zaváděná v námořní a letecké dopravě…“ „Připomeňme inspekční režim ISPS týkající se bezpečnosti v námořních přístavech, který byl povinně zaveden v polovině loňského roku a který navazuje na mezinárodní úmluvy o bezpečném moři (i když dodnes není zcela ujasněno, kdo má na všechna ta bezpečnostní opatření přispívat). V letecké dopravě zboží platí od roku 2002 evropský předpis o zajišťování letecké bezpečnosti č. 2320, který v současnosti prochází novelizací. V exportu do USA platí na moři a ve vzduchu přísné zásady elektronického předhlašování všech zásilek. Zprvu se zdálo, že nová opatření budou přítěží a výrazně sníží operativnost. Evropský a světový export je však vzal jako nutnost a již si na ně zvykl. Na americkém hospodářství je vidět, jak je možné naučit se žít s bezpečnostními požadavky, aniž by v dodavatelsko-odběratelských vztazích vznikala příliš velká zdržení.“ „Vyjadřovali se speditéři k informacím pracovníků EU?“ „Chtěli jsme se dozvědět, co Evropská komise v oblasti bezpečnosti skutečně zamýšlí a jakou má vů- bec pro 25 vlád a ekonomik bezpečnostní filozofii. Speditéři násled- ně přispěli do diskuse k řadě témat
- já sám jsem vystoupil například v rozhovoru k otázce sdílené odpovědnosti. Připomněl jsem řadu
již existujících certifikačních systémů kvality a bezpečnosti v dopravě a logistice – TAPA, SQAS, ale i kapitolu 10.1 v ARD/RID. Nebylo by možná bez užitku, kdyby se novelizovaný standard ISO 9001 o managementu kvality také dotkl i managementu bezpečnosti a do problematiky více zatáhl sféru dopravních zákazníků. Speditéři však zvláště bedlivě naslouchali informacím o pohledu Evropské unie a vlád jednotlivých členských zemí na bezpečnostní problematiku a o očekávaných změnách v této oblasti. Pro českou delegaci určitě nebyla možnost setkání s odborníky z dopravního a celního aparátu Evropské komise bez užitku.“ Pavel Toman
