16. února 2014
Sdružení autodopravců ČESMAD Bohemia vstoupilo do nového roku s novým sekretariátem. Generálním tajemníkem se stal Mgr. Vojtěch Hromíř, jenž ve funkci vystřídal Ing. Martina Špryňara, který odešel do soukromé sféry. Aniž jsme mu dopřáli tradičních sto dní na zapracování, zeptali jsme se ho na jeho představy o dalším fungování sdružení.
„Na co se chcete ve své práci v nejbližším období nejvíce soustředit?“
„Sdružení ČESMAD Bohemia je v současnosti stabilní a respektovanou organizací. Pracuji v něm již docela dlouho, takže mám jasnou představu o tom, co má nová pozice obnáší. Chci navázat na to, co se podařilo v minulých letech, a pokud možno prestiž našeho sdružení posunout ještě trochu výš. ČESMAD Bohemia má dnes dva tisíce členů – firem podnikajících v silniční nákladní a autobusové dopravě – a jeho cílem je hájit jejich zájmy a podporovat je tak, aby jejich podnikání bylo profitabilní. To v uplynulých letech nebylo vůbec snadné, protože se často střídali ministři dopravy i celé politické reprezentace. Na řešení mnoha problémů nebyl čas a ministerstvo dopravy se změnilo spíše na ministerstvo stavebnictví, pro které neexistovalo nic jiného než výstavba silnic a dálnic. A ta se jim ještě ke všemu pranic nedařila. Přitom je zde řada dalších témat, jimž by se resort dopravy měl věnovat.“
„Minulý týden byla jmenovaná nová vláda a ministr dopravy má mimo jiné i velké zkušenosti s podnikáním v silniční dopravě…“
„Věříme, že i díky novému ministrovi dopravy, panu Ing. Antonínu Prachařovi, se v následujících letech na tato témata dostane, a budeme jeho úřadu samozřejmě při jejich řešení kdykoli nápomocni. Jsme rádi, že i předchozí ministr Zdeněk Žák nakonec uznal, že není prostor pro další zvyšování mýtných sazeb v roce 2014, a respektoval naši dřívější dohodu s exministrem Vítem Bártou. Na téma sazeb jistě dojde znovu a věříme, že výsledné nastavení bude známo v předstihu, bude akceptovatelné a platné na delší dobu.
Rozhodně chceme říci své k rozumnému způsobu výběru provozovatele mýtného systému v České republice od roku 2017. Se stávajícím systémem jsme nasbírali velké zkušenosti a můžeme velmi kvalifikovaně přispět k zajištění kvalitního nového systému. Základním hlediskem musí být ekonomičnost systému, a to jak z hlediska účinnosti výběru mýta, tak nákladovosti a rozsahu zpoplatněné infrastruktury. Regulační charakter mýtného je minimální (k tomu mají sloužit jiné nástroje) a mýtné má být primárně určeno k výběru finančních prostředků.“
„S novým rokem vstoupil v platnost také nový občanský zákoník. Jak ten podle vás ovlivní podnikání v silniční dopravě?“
„Nová legislativa se dotýká jak kamionové, tak autobusové dopravy. Velké riziko vidíme například v otázkách smluv o přepravě nebo ve změně pohledu na práva cestujících. Postupně se ukazují i další úskalí a bude nutno na ně aktuálně reagovat. Jistě, chceme, aby naši členové na novou situaci byli co nejlépe připraveni, a proto na toto téma pořádáme odborné semináře, analyzujeme problémy a mimo jiné zpracováváme vlastní všeobecné přepravní podmínky. Důležitá je i rychlost výměny informací mezi samotnými dopravci, opět úkol pro sdružení. Vynucená změna názvu sdružení na spolek, která nás čeká, je pouze lapálií.“
„Legislativa je dnes bez ohledu na tuto změnu již natolik složitá, že mnozí dopravci se v ní jen těžko orientují…“
„Orientace v předpisech je natolik komplikovaná, že je pro dopravce velice náročné, aby všem svým povinnostem dostáli. Neustále tak roste riziko postihu ze strany státního odborného dozoru, například při kontrolách z dopravních úřadů či inspekce práce. V této oblasti chceme dát členům ještě větší servis. Zaměříme se jak na prevenci, tak na rozšíření našeho ,záchranného‘ systému. Ten pomáhá zejména při řešení problémů v zahraničí, třeba při silničních kontrolách či jiných nepředvídaných situacích. Vedle telefonických ad hoc konzultací hodláme dále rozšiřovat síť právníků v nejdůležitějších zemích se zkušenostmi s dopravním právem; mnozí z nich jsou schopni komunikovat i v češtině. Navíc chceme analyzovat situace, které již nastaly, a výsledky těchto analýz dávat členům k dispozici, aby věděli, čeho se vyvarovat či jak nejlépe v určité situaci postupovat.“
„Jsou dopravci, kteří tvrdí, že státní odborný dozor se zaměřuje jen na některé firmy a už vůbec ne na zahraniční dopravce…“
„I tímto směrem se náš lobbing ubírá. Dlouhodobě zastáváme názor, že kontroly mají svou pozornost věnovat všem stejně, ne jít jen nejpohodlnější cestou. Chceme také, aby se státní odborný dozor zabýval tím, jestli zahraniční dopravci v ČR plní vše, co jim legislativa nařizuje. Mají-li potřebná vstupní povolení, jestli nejezdí někteří cizí řidiči s přetíženými vozidly či jestli platí řádně mýto. S českými řidiči se v zahraničí také nikdo nemazlí.“
„Jak by podle vás mělo fungovat budoucí financování dopravní infrastruktury?“
„Jednoznačně podporujeme snahu vládní koalice zajistit další zdroje pro financování dopravní infrastruktury, a to především zvýšením podílu na výnosu daně spotřební. Jsme stále přesvědčeni, že při úpravě sazby daně by tankování v ČR bylo pro zahraniční dopravce atraktivní. Hlavně i pro tuzemské dopravce je vždy dobré, když levnější naftu mají přímo doma. Chceme také, aby operační programy na programové období 2014 až 2020 neopomíjely obor silniční dopravy. Ať jsou například i v oblasti kombinované dopravy podpořeni i silniční dopravci a dobudování veřejných logistických center, i když raději hovořím o veřejných překladištích s nediskriminačním přístupem. Chceme, aby zde fungovala síť skutečně nezávislých překladišť, kde silniční dopravce nemusí mít obavu, že provozovatel překladiště je jeho konkurentem, který ho může ve finále o zakázku připravit. Veškerá podpora, kterou stát do této oblasti bude směrovat, musí být podmíněna otevřeností a nezávislostí. Musí být jasně dána role vlastníka překladiště, jeho provozovatele a operátora, který v něm funguje.“
„Evropská unie se dlouhodobě snaží preferovat železniční dopravu…“
„Když pominu flexibilitu obou druhů dopravy a kapacitní možnosti, tak je zde i ekonomické hledisko, které by mělo být prvořadé. Dobře patrné je to v osobní dopravě. Přivítali bychom, aby zadavatelé veřejné dopravy, ať již jsou to kraje nebo obce, důsledně dbali na ekonomiku a tam, kde jezdí poloprázdné vlaky, nasazovali autobusy. Bylo by to nesrovnatelně levnější i ekologičtější. To není nic proti samotné železnici, oba módy mohou skvěle spolupracovat. Důležité také je, aby fungoval program podpory obnovy vozidel ve veřejné silniční dopravě.“
„Podnikatelé v silniční dopravě si dlouhodobě stěžují na nedostatek kvalitních řidičů, na vysoké náklady, na riziko pohledávek…“
„ČESMAD Bohemia dlouhodobě upozorňuje na kritický scénář pro budoucnost odvíjející se od zvyšujícího se průměrného věku řidičů. Sami se snažíme alespoň částečně řešit tuto situaci tak, že naše agentura provozuje portál, na němž si dopravci mohou vyhledávat uchazeče o práci řidičů či dispečerů, a to včetně absolventů škol. Byli bychom také rádi, kdyby veřejnost lépe vnímala práci řidičů a význam a zároveň nelehkou úlohu dopravních firem v dnešním světě.
Co se týče neplatičů, loni jsme našim členům nabídli novou službu zaměřenou na správu jejich pohledávek. Letos ji chceme dále rozšiřovat, aby dopravci měli šanci vymoci svou pohledávku, především ze zahraničí, za nejvýhodnějších podmínek. Vloni jsme rovněž pro naše členy zavedli hromadný nákup energií a podařilo se nám pro zúčastněné firmy vysoutěžit velice výhodné ceny. Letos se soustředíme na zapojení více členů, čímž by se šance na získání výhodných podmínek ještě zvýšila. Plánujeme i rozšíření našeho ekonomického servisu tak, že dopravci budou mít k dispozici informace k využití při vyjednávání se zákazníky.
Upravíme naše nákladové indexy, zkusíme zprostředkovávat všem členům zkušenosti firem, které mají některé nákladové položky dobře vyřešeny, a dáme jim k dispozici vzory funkčních valorizačních doložek na naftu či směnný kurz. Obecně chceme, aby se zvýšilo povědomí o tom, že ČESMAD Bohemia je centrem kompetence pro podnikání v silniční dopravě. Příkladem může být oblast pracovních režimů řidičů, digitálních tachografů či vážení vozidel. V březnu nás čeká série regionálních shromáždění, odkud nepochybně vzejdou další podněty a kde získáme zpětnou vazbu k tomu, co připravujeme.“
Milan Frydryšek
