Vnitrozemská plavba

Letošní předjaří soustředilo pozornost na vodní toky nejen s ohledem na odchody ledových ker, ale též pokud šlo o dopravní politiku kolem naší hlavní řeky – byť na jejím zahraničním úseku.

NÁMOŘNÍ DOPRAVA – Námořní dopravci charterují velké tonáže. Ještě před novým uspořádáním námořních aliancí v kontejnerové plavbě jistí si nyní liniová rejdařství intenzivněji velké lodě. Na charterovém trhu jsou nyní hlavně poptávány nákladní lodě o kapacitách od 8 000 TEU výše. Za moderní lodě o 9 000 TEU nabízejí dopravci rovných 15 000 USD/den – o několik tisíc dolarů více než na počátku roku. Aby si zajistili kapacity, musí si námořní linky zadávat lodě se stále větším předstihem. Narůstající aktivity přikládají experti tomu, že dopravci v rámci nových aliancí by měli mít od dubna více jistoty v plánování než dříve.

7.4. – Členové lodních posádek ve vnitrozemské plavbě se možná dočkají častějšího odpočinku. Počítá s tím novela zákona o vnitrozemské plavbě, kterou v úvodním kole podpořila Sněmovna a která zavádí do zákona pravidla evropské směrnice. Ministerstvo dopravy odhaduje, že se změna zákona dotkne řádově stovek lodníků. Ministr dopravy Dan Ťok poslancům řekl, že za klíčové považuje rychlé projednání novely, protože lhůta pro převzetí příslušné evropské směrnice již uplynula.

Lovosický přístav sloužil v minulosti zejména jako překladiště uhlí pro chvaletickou elektrárnu – uhlí se sem sváželo vlaky, zde se překládalo na lodě a směřovalo dále po Labi do Chvaletic. Tyto doby jsou dávno pryč, přístav přežil svou klinickou smrt po skončení překládky uhlí a pod hlavičkou Česko-saských přístavů se stal během posledních let významným centrem intermodálních přeprav.

7.2. – Ministr dopravy Dan Ťok se na konci ledna zúčastnil jednání s ministerskými protějšky Visegrádské skupiny ohledně prohloubení spolupráce těchto zemí v oblasti vnitrozemské vodní dopravy. Hlavním výstupem jednání bylo podepsání společného memoranda České republiky, Polska a nově také Slovenska k vodnímu koridoru DOL.

6.2. – V roce 2016 znovu stoupl celkový počet kontejnerů přepravených po německé vnitrozemské vodní cestě ESK (Elbe-Seitenkanal). V úseku mezi lodním zdvihadlem Lüneburg v Scharnebecku a propustí Uelzen na říčních lodích proplulo celkem 112 tisíc standardních kontejnerů, o 12 procent více než v předchozím roce. Vysoký nárůst zaznamenaly přepravy kontejnerů z a do Hamburku.

26.1. – V polovině ledna proběhlo na Spolkovém ministerstvu dopravy v Berlíně jednání mezi celostátní vládou a jednotlivými spolkovými zeměmi z německého Polabí o celkovém budoucím konceptu Labe. Po několikaletém procesu vyjednávání byl dosažen konsenzus se zásadami tohoto Konceptu.

V letošním roce jsme především vzpomněli 60 let existence námořního kontejneru, který odstartoval revoluci v přepravě zboží přes moře. A připomněli jsme si, že pán, který stál v roce 1956 za vznikem této skvělé ocelové skříně, byl Malcom McLean, dopravní podnikatel z USA. A byla to jeho vize, která našla završení v současných lodních obrech přepravujících najednou skoro 20 tisíc těchto ložných jednotek mezi všemi kontinenty světa.

12.12. – Státní plavební správa zvýšila výkon svého dozoru na vodních cestách České republiky. V letošní plavební sezoně zkontrolovala celkem 1302 plavidel, přičemž u 328 z nich zjistila porušení právních předpisů. Častokrát se jednalo o nerespektování signálních znaků, výjimečné ale nebylo ani vedení malých plavidel pod vlivem alkoholu. Celkem letos došlo k 18 plavebním nehodám, jedna z nich skončila smrtí.

8.12. – Mělnický přístav odbaví technologické zařízení směřující do Indie, které váží 280 tun. Podobný náklad v tuzemsku jiný přístav neodbaví, protože pouze v Mělníku je elektrický jeřáb, který dokáže uzvednout až 300 tun, a dostatečně velká hala pro montáž a uskladnění zařízení. Z Mělníku má náklad po Labi vyjet v pondělí do přístavu v Hamburku, odkud bude plout po moři do cílové země. Informovala o tom vedoucí přístavu Mělník Lucie Petržílková.