20.3. - Společnost Metrostav osadila plavební komoru Hněvkovické přehrady u Týna nad Vltavou na Českobudějovicku novými dolními vraty. Jde o součást projektu obnovy vodního díla, který trvá druhý rokem a letos skončí. Náklady na rekonstrukci přehrady činí přibližně 250 milionů korun. Hněvkovice pak mají mít odolnost i vůči desetitisícileté vodě, řekl ČTK mluvčí Metrostavu Vojtěch Kostřiha.
Vnitrozemská plavba
2.3. – Senát podpořil česko-německou dohodu o údržbě a rozvoji mezinárodní vnitrozemské Labské vodní cesty. Rozhodl o tom přes námitky ekologicky zaměřených senátorů, podle nichž dohoda předjímá vybudování sporného jezu u Děčína a vodního kanálu u Přelouče. Ministr dopravy Martin Kupka (ODS) tyto námitky odmítl.
14.2. - Technologie pro přeměnu energie společnosti ABB zajišťuje stabilní napájení rychlonabíjecích stanic, které slouží pěti novým elektrickým trajektům na linkách s nepřetržitou dopravou přes nizozemský lodní kanál North Sea Canal v Amsterdamu. Nové trajekty objednal městský dopravní podnik Gemeentelijk vervoerbedrijf (GVB) v rámci své snahy o přeměnu ve společnost s bezemisním provozem. GVB chce novými elektrickými trajekty postupně nahradit celou stávající flotilu lodí s naftovými motory, která pochází z 30. let 20. století.
12.1. - Zastavení prací na projektu kanálu Dunaj–Odra–Labe, které má vláda ve svém programovém prohlášení, nezpůsobí konec příprav splavnění Labe do Pardubic. ČTK to řekl mluvčí ministerstva dopravy František Jemelka. Ředitelství vodních cest (ŘVC) se splavnění tohoto úseku snaží prosadit už mnoho let, vystupují však proti němu ekologické organizace. Nelíbí se jim, že by plavební kanál u Přelouče měl vést přes přírodně cenné Slavíkovy ostrovy. ŘVC proto připravuje jinou variantu trasy a čeká se na její posouzení.
31.12. – Další zvýšení bezpečnosti na železnici, možnost obce iniciovat řízení o odstranění vraku z veřejně přístupné účelové komunikace, zpřísnění postihu za odmítnutí nízkorychlostního kontrolního vážení či boční odstup při předjíždění cyklistů. To jsou některé z legislativních změn, které přinese rok 2022, o nichž informovalo Ministerstvo dopravy.
15.11. – Osobní lodní dopravci dostali od státu na pokrytí loňských koronavirových ztrát 17,8 milionu korun. Dotace, které se týkaly pouze přepravy cestujících, si mezi sebou rozdělilo celkem 28 žadatelů. Informovalo o tom ministerstvo dopravy. Dopravcům loni během jarního nouzového stavu klesly tržby asi o 30 procent.
10.11. – Ostravský primátor Tomáš Macura vítá záměr ukončení příprav vodního koridoru Dunaj-Odra-Labe, který je součástí koaličního programu Spolu a Pirátů se Starosty a nezávislými. Město proti budování kanálu dlouhodobě vystupuje a už v minulosti žádalo zastavení příprav výstavby tohoto vodního díla. Primátor řekl, že zrušení celého projektu by mělo především pozitivní ekologické dopady.
11.10. – Nejen výročí, ale i rekordní zájem, tak Dopravní podnik města Brna uzavírá 75. plavební sezónu na Brněnské přehradě. Jeho lodě během šesti měsíců svezly 286 tisíc cestujících, což je od 80. let minulého století vůbec nejvíce. Po pravidelné zimní údržbě se sedm lodí na hladinu vrátí v dubnu příštího roku. Poslední loď vyjjela v neděli 10. října v 16:45 hodin, a to po slavnostním uzamčení přehrady.
22.9. - Kromě stávajících finančních nástrojů EU se Evropský parlament (EP) domnívá, že je třeba zřídit zvláštní fond pro financování vnitrozemské plavby. To je nezbytné k tomu, aby se flotily přeměnily na lodě šetrné k životnímu prostředí a aby se využil potenciál ochrany klimatu daného druhu dopravy, uvádí se v – nikoli právně závazném – usnesení o „budoucnosti vnitrozemské lodní dopravy“.
21.9. - Dnes v podvečer se uskuteční první část dvoudenní on-line konference na téma kanálu Dunaj-Odra-Labe, na které budou odborníci hovořit o ekologických a ekonomických dopadech možné výstavby nákladného projektu. Konference se bude po oba dny konat od 17:00 do 18:30. ČTK to sdělil Jiří Kaňa, mluvčí neziskové organizace Arnika, která akci pořádá. Přípravu první části vodního koridoru na řece Odře mezi Ostravou a polskými hranicemi schválila vláda loni v říjnu. Tato etapa by měla stát zhruba 15 miliard korun.
