5. června 2017, Jiří Kladiva
Někdejší posluchač dopravního inženýrství na ČVUT Václav Havel vložil ve své pozdější divadelní hře Audience do úst jedné postavy několikrát úsloví, které dosti zdomácnělo: „To jsou ale paradoxy, co?“ A takto by mohl nejen autor charakterizovat současnou situaci v Evropské unii. V několika dnech od sebe totiž tato organizace zažívá na jedné straně velmi důstojné vzpomenutí šedesáti let své existence za účasti desítek předsedů vlád členských zemí a hodnotí při té příležitosti dosažené výsledky. Na druhé straně dostává od velmi významného člena – Velké Británie – zcela oficiální oznámení o výstupu z EU, a to jako výraz nespokojenosti s fungováním této organizace ve prospěch jejích obyvatel.
Zahraniční komentáře zaznamenaly, s jakou vehemencí se vedoucí pracovníci Evropské komise EU v těchto dnech pustili do veřejného zdůrazňování jejích předností. Kupříkladu dopravní komisařka Violeta Bulcová se na akci Evropského svazu logistiky nových vozidel věnovala vedle svého oblíbeného tématu digitalizace také emocionálnímu chválení unie. Každý by si měl uvědomit, co by se se svazkem zemí ztratilo; a každý by měl s velkým úsilím jeho existenci bránit. Podobně překvapivá byla řeč pověřenkyně EU pro zahraniční věci Federicy Mogheriniové na mnichovské bezpečnostní konferenci. Sdělila účastníkům, jak velmi je EU v světě obdivována. Kvůli boji proti změnám klimatu. Kvůli spolehlivosti institucí a politiky. Kvůli hájení lidských práv. Jeden si prý musel mnout oči: jsou to titíž politici, kteří během kampaně kolem brexitu v Británii ani jedenkrát nereagovali na nejhorší pomluvy nepřátel EU?
Pohleďme stručně na dopravní agendy EU v první třetině tohoto roku. V silniční dopravě se Evropská komise dostala do silné palby kritiky v Evropském parlamentu za snadnost dohody s Německem ohledně mýtného pro osobní auta. Komise také vyslyšela nářky kolem počinů autopůjčoven, které účtují skryté poplatky. Došlo k jednáním s největšími pěti autopůjčovnami s tím, že vyúčtování online jsou už srozumitelnější a zahrnují všechny povinné poplatky. Dohry má kartel pěti výrobců nákladních aut, kteří si po 14 let nelegálně dohadovali ceny vozidel. Vysloužili si za to sice loni od EU rekordní pokutu 2,9 miliardy € (78 miliard Kč), ale majitelé kupovaných vozidel pociťují, že je Evropská komise nechala „ve štychu“ ve věci žalob o odškodnění za léta předražovaná auta. Zde mají totiž nastoupit do hry národní soudy, ovšem z EU stále není možno vydupat potřebné důkazní podklady a přitom konce promlčecích lhůt jsou na spadnutí.
Na úseku železniční dopravy byl po čtyřech letech jednání konečně schválen 4. balík politických a technických opatření a obor debatuje o tématech budoucnosti. V popředí se nachází drážní hluk, který narušuje dobrou pověst železnice jakožto oboru přátelského životnímu prostředí. Řešení jsou složitá, protože hluk není jako obtížný jev stejně pojímán ve všech členských státech. Problém zejména hlučných nákladních vozů hodlá řešit „od podlahy“ především Německo, a sice až tak důrazně, že je EK brzdí, aby se to nakonec nestalo překážkou pro společný trh a pro jednotné provozní podmínky. Na druhé straně EK předvolala Řecko, Lucembursko a Rumunsko k Soudnímu dvoru EU kvůli nedostatkům v aplikaci směrnice o společném evropském drážním prostoru, když vytýkací řízení byla neúčinná.
V letecké dopravě projednal dopravní výbor EP svou leteckou strategii, též na základě schválené zprávy českého europoslance Pavla Teličky. Bylo řečeno, že jeho zpráva přišla ve správnou dobu: letecká politika EU byla dlouho úspěšná. Ale nyní sektor riskuje, že ztratí významné podíly na trhu. Na úseku námořní dopravy byl schválen po dlouhých jednáních tak zvaný pří-stavní balík předpisů, řešící také záležitost státní podpory přístavům. Některé národní přístavní svazy s tímto vyslovily zklamání. Doufaly totiž, že právě pomoci států bude věnována velká pozornost, aby se předpisy z přístavního balíku nedaly obcházet.
Jiří Kladiva
