Rejdařství Maersk Line ve třetím čtvrtletí znovu posílilo svou pozici na trhu. Největší světové kontejnerové rejdařství dokázalo mírně snížit jednotkové náklady (2597 USD/FEU), prosadit stabilní sazby (2679 USD/FEU) a získat o 3,7 procenta více zakázek (cca 2,4 milionu FEU). Zisk koncernu stoupl o téměř čtvrtinu na 685 milionů USD. „S výsledky jsme velmi spokojeni,“ komentoval situaci předseda představenstva Nils S. Andersen. Náskok před konkurencí je tak velký, že si šéf rejdařství dokonce dovolil popřát ostatním subjektům na trhu, aby „se jim rovněž zvýšila ziskovost“.
Námořní doprava
Mezinárodní federace spedičních svazů FIATA je přesvědčena, že nastal vhodný čas pro to, aby největší světová kontejnerová rejdařství jasně vysvětlila rostoucí počet nejrůznějších příplatků, které zavádějí k základním přepravním tarifům. FIATA hájí zájmy zasilatelů a poskytovatelů logistických služeb, přes národní asociace sdružuje více než 40 tisíc firem zaměstnávajících osm až deset milionů lidí ve 150 zemích světa.
Přepravní tarify v námořní dopravě v říjnu vyletěly vzhůru prakticky ve všech sledovaných ukazatelích. Růst zaznamenaly přepravy kusového i hromadného zboží. Po určitém „přešlapování“ z první poloviny měsíce se nakonec daly do pohybu také tarify kontejnerové námořní dopravy, a to zejména u nejvytíženějších tras jako je Šanghaj – severní Evropa, respektive Středomoří. Nárůst činil 88, respektive 51 procent na 1312, respektive 1416 USD/TEU. U přeprav do severní Evropy se kontejnerovým rejdařstvím daří prosazovat plánované všeobecné zvýšení tarifů o 750 až 920 USD/TEU, přinejmenším krátkodobě.
Rejdaři a vlastníci námořních lodí se budou muset smířit se stále rostoucími provozními náklady. Vyplývá to z aktuální studie britské poradenské společnosti Moore Stephens. Experti firmy na základě rozsáhlého průzkumu zjistili, že v letošním roce stouply náklady na provoz námořních plavidel oproti roku 2013 o 2,9 procenta a stejně vzrostou i v příštím roce.
Jednání ČR/Slovinsko
Přetíženým komunikacím z Německa by mohl pomoci Koper
Slovinský přístav Koper by mohl být vhodnou alternativou pro české dopravce, kteří nyní využívají hlavně severoněmecké přístavy a potýkají se s velmi vytíženými dopravními cestami, zejména na železnici. Po česko–slovinském logistickém workshopu to minulý týden řekl český ministr dopravy Antonín Prachař.
Klienty mořského přístavu v Gdaňsku byli po staletí výrobci z území současného Česka, Slovenska, Maďarska, Ukrajiny a Běloruska. S využitím všech vnitrozemských komunikačních tras – vodních, silničních a železničních – tyto země prováděly v Gdaňsku směnný obchod svých výrobních přebytků na potřebné suroviny a přístav měl vedoucí postavení v obchodě baltské části Evropy se zbytkem světa.
Předseda dopravního výboru německého svazu velkoobchodu BGA Gerhard Riemann v souvislosti s růstem překladu kontejnerů v hamburském přístavu vyzval k zásadní restrukturalizaci spojů s vnitrozemím. Vzhledem k nedostatku vhodných ploch v přístavu by měly být neroztříděné námořní kontejnery přepraveny vlakem nebo říčními loděmi do vnitrozemského kontejnerového terminálu, kde by teprve proběhlo roztřídění podle určení pro jednotlivé destinace.
Ve čtvrtém čtvrtletí letošního roku by mohla být spuštěna nová feederová služba Germanische Linie mezi nejvýznamnějšími německými přístavy v Severním moři – Hamburkem, Bremerhavenem a Wilhelmshavenem. Týdenní objem přeprav by mohl dosáhnout až 3000 TEU. Myšlenku propaguje Mustafa Nimetoglu ze společnosti Germanische Shipping, který již více než rok vyjednává s provozovateli terminálů, speditéry a rejdaři. Data a analýzy pro koncepci služby poskytly spolkové ministerstvo dopravy a univerzity v Hamburku a Brémách.
Svět investuje do kontejnerové přepravy. Z údajů OECD (Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj se sídlem v Paříži) vyplývá, že zboží převážené ve standardních kontejnerech tvoří jednu čtvrtinu globálního obchodu. Skoro polovina tohoto objemu se nakládá a vykládá v přístavech Dálného východu. Důležitými body na mapě této globální obchodní výměny jsou evropské přístavy, přes které putuje do Evropy značná část dodávek z jiných kontinentů. Mezi nimi významně posiluje svou pozici přístav v Gdaňsku.
Přístav Hamburk dosáhl za prvních šest měsíců celkového překladu 72,6 milionu tun (+6,6 procenta). Přístavu dominoval překlad kontejnerů s 50,7 milionu tun a s výslednými 4,8 milionu TEU (+6,8 procenta). Největší evropské přístavy na severu kontinentu zaznamenávají průměrný nárůst celkového překladu o 1,8 procenta, v překladu kontejnerů 2,6 procenta. Hamburk tak může při zpětném pohledu hlásit nadprůměrný nárůst a na trhu v přepravě kontejnerů zvýšení podílu z 25,7 procenta na 26,7 procenta.