26. srpna 2017, Jiří Kladiva
Řešení odchodu Spojeného království Velké Británie a Severního Irska z Evropské unie sice na politické úrovni od doby oficiálního britského podání počátkem jara do počátku léta skoro nepokročilo, avšak evropské i britské dopravní obory již nejsou tak zdrženlivé ve svých přístupech jako před několika měsíci. Naopak – své náměty a požadavky formulují dosti jasně a mnohdy naléhavě.
Nejdále zatím pokročila evropská námořní doprava hlasem Svazu rejdařů v Evropské unii – ESCA. Nejdůležitější vzkaz majitelů lodí politikům: svoboda pohybu osob a zboží musí zůstat zachována také po výstupu Velké Británie z EU. Proto mají vedoucí vyjednávači na obou stranách požadovat soulad s námořním zákonodárstvím. Starosti si dělají majitelé lodí evropské sedmadvacítky ohledně své konkurenční schopnosti, pokud vláda v Londýně poskytne svým rejdařům daňové úlevy, které oni z Bruselu nedostanou. Možnost, že na druhé straně kanálu může vzniknout atraktivní obchodní oblast pro rejdaře, musí být pro EU pohnutkou k zachování, aby její námořní politika byla mezinárodně schopná konkurence.
ESCA uvádí tři priority jako vodítko pro hlavní vyjednávače. Za prvé: bezproblémová námořní doprava mezi EU a Velkou Británií; za druhé: plná volnost pohybu pro námořníky, zaměstnance na zemi a pro cestující; a za třetí: žádná omezení přístupu k vnitrozemským a zámořským trhům. Klíčovým faktorem pro majitele lodí z EU je volnost pohybu jejich zaměstnanců na palubách a na zemi. Členové posádek z třetích zemí na lodích z EU nebo z Velké Británie mají moci bezproblémově cestovat do Spojeného království.
Na úseku kurýrních, expresních a balíkových služeb má brexit vyvolat ročně zvýšené náklady mezi 150 až 200 miliony €. K tomuto číslu došel v Německu Spolkový svaz balíkové a expresní logistiky po srovnání s ostatními zeměmi mimo evropský společný trh. Na konci budou muset nést zvýšené náklady spotřebitelé. „Když Velká Británie společný trh opustí, bude se politika muset postarat, aby přistání v novém systému bylo pokud možno měkké,“ řekl šéf svazu Florian Gerster. Ve službách na úseku KEB má Velká Británie pro řadu členů EU velký význam jako obchodní partner. Jen německý svaz odhaduje roční objem v uvedených komoditách na 40 milionů zásilek. Z toho jde 23 milionů zásilek z Německa do Velké Británie, zbytek připadá na dopravu v opačném směru. Očekává se, že celní odbavování jako důsledek brexitu bude u poskytovatelů služeb znamenat časové ztráty ve srovnání se současným stavem. Tyto změny sníží podíl zásilek, jež by mohly být jinak doručeny v prvních dnech dodání.
Připomínáme si, že nedávné volby ve Velké Británii měly vnést jasno do chystaných jednání o brexitu. Místo toho tu je méně jasno než předtím a je tu řada velkých otazníků. Jisté je, že polovina (48 procent) britského exportu jde do členských zemí Evropské unie. V importech je závislost s 55 procenty ještě větší. Otázkou ohroženého napojení země na evropské dodavatelské řetězce se zabýval také respektovaný bruselský Bruegelův myšlenkový tank (Bruegel Thinktank). I pro něj je jednoznačná odpověď obtížná. Mnoho závisí na tom, zda Velká Británie zůstane částí společného trhu anebo zda v rámci takzvaného tvrdého brexitu dojde ke znovuzavedení cel a omezením v práci a ve službách.
Podle Bruegela především britský sektor výroby automobilů na straně výrobních odvětví, jakož i doprava a skladování v odvětví služeb budou „citelně znevýhodněny“. Byl by to ze-jména případ, kdy by se výroba polotovarů přemísťovala do jiných zemí. Experti soudí, že logistici by také mohli ze situace profitovat. Protože když podniky budou nabízet další služby kolem obchodních bariér, jako například celní odbavení, znamenalo by to nové příjmové zdroje.
Předmětem zkoumání také pochopitelně je, jaké důsledky by měl brexit na různé dopravce na obou stranách. Podle toho by se mohly dostat do problémů letecké podniky na ostrově, které dosud profitovaly z volnosti zakládat filiálky zejména ve státech EU s nižšími platy. Mohly by se pokusit o pokračování členství ve Společném prostoru letecké dopravy (ECAA), přičemž by ovšem musely akceptovat letecká pravidla EU. Letecké společnosti z EU by mohly přijít o oprávnění nechat si v Británii registrovat letadla.
Příliš by se neměnilo podle expertů na drážním trhu: znamená to, že britské firmy budou operovat v EU a účastnit se veřejných soutěží a totéž platí na ostrově pro podniky z EU. Obtíž-nější má být situace pro britské rejdaře: jejich lodě sice mohou nadále najíždět přístavy EU, ale jak budou moci profitovat také v budoucnu z celních, daňových a kabotážních svobod v unii, bude silně záviset na tom, jak se Brusel a Londýn dohodnou. Rejdaři EU by mohli ztratit právo nechávat si v Británii své lodě registrovat.
Sluší se připomenout iniciativu zřejmě nejvýznamnějšího britského dopravního svazu, Freight Transport Association (FTA), sdružujícího přes 13 tisíc dopravců ze všech oborů, k němuž je přidružen svaz britských odesílatelů: tato FTA vyzvala v minulých dnech britskou vládu, aby ještě znovu zvážila plánovaný výstup z celní unie. Jinak hrozí cla, hraniční kontroly a byrokracie. To vše by se zejména odráželo v mezinárodní kamionáži. Také ze strany významných národních svazů v EU se stále častěji ozývá plédování pro „měkký brexit“. I zde je snaha zabránit clům a možným obchodním překážkám.
Jiří Kladiva
