O příspěvku námořní dopravy ke snižování emisí CO2 se na půdě Mezinárodní námořní organizace IMO při OSN diskutuje dlouho; podle názoru Evropské unie až příliš dlouho. Pokud se představitelům IMO nepodaří v dohledné době dospět k uspokojivému řešení, hodlá Evropská komise předložit vlastní návrh. Na počátku července to na jednání organizace Baltic Sea Forum (BSF) v Hamburku uvedl Paul F. Nemitz z Generálního ředitelství pro námořní politiku Evropské komise (DG Mare).
Námořní doprava
Na počátku července poprvé po necelých dvou měsících mírně vzrostly tarify v kontejnerové námořní dopravě. Index SFIC (Shanghai Containerized Freight Index) vzrostl na přelomu června a července o šest bodů. První nárůst po více než šesti týdnech lze přičíst především omezení nabídky volných kapacit na spojích do Severní Ameriky. Na nejdůležitější trase Dálný východ – Evropa se na potvrzení trendu musí ještě počkat.
Dánské rejdařství A. P. Moller-Maersk na konci června oznámilo, že koupí dalších deset dalších obřích plavidel od korejské strojírenské firmy Daewoo Shipbuilding & Marine Engineering. Dále tak rozšířilo únorový kontrakt na nákup desítky obřích plavidel v hodnotě 1,9 miliardy USD (32,7 miliardy Kč). Součástí původního kontraktu je i opce na dalších deset plavidel (viz DN 11/11). Finanční rozsah nové objednávky Marek neupřesnil.
Americká ministryně pro vnitřní bezpečnost Janet Napolitanová na konci června oznámila, že Spojené státy americké upouštějí od plánu na zavedení úplné kontroly kontejnerů v přístavech, z nichž připlouvá zboží do USA. „Dospěli jsme k názoru, že uplatnění požadavku na stoprocentní screening v současné době není nejlepším řešením,“ uvedla při návštěvě nizozemského přístavu Rotterdam.
Jak postupně narůstá vzájemná obchodní výměna, začínají se stále silněji projevovat slabá místa v současnosti nejčastější využívané námořní trasy mezi Čínou (a dalšími zeměmi Dálného východu) a Evropou. Vedle útoků pirátů a zneužívání průjezdnosti Suezského průplavu k politickým účelům tzv. Královskou trasu přes Malacký průliv, Indický oceán a dále přes Rudé moře a Suezský průplav do Evropy oslabuje zejména do budoucna nedostatečná kapacita Suezského průplavu. Jako její nejvhodnější alternativa se nyní vzhledem k tání arktického ledovce nabízí tzv. Severní cesta.
Slovinská vláda v polovině června schválila národní plán územního rozvoje přístavu Koper. Podle představenstva přístavní správy je plán klíčovým dokumentem pro další rozvoj přístavu a posilování jeho konkurenceschopnosti. Přístav na přípravu znaleckých posudků vynaložil kolem tří milionů € a na schválení definitivní podoby nového územního plánu čekal od roku 2006.
Polský námořní přístav Gdaňsk pokračuje v odbavování obřích kontejnerových lodí. V květnu připlulo do jeho kontejnerového terminálu DCT další velkokapacitní plavidlo – Maersk Elba s kapacitou až 13 tisíc TEU. V přístavu z ní manipulační technika vyložila 1088 TEU, kontejnery v ekvivalentu 2349 TEU naopak na její paluby naložila.
Prezident Václav Klaus se během své návštěvy Hamburku v první polovině června zapsal do Zlaté knihy města. Při své první návštěvě nejdůležitějšího „českého“ přístavu po šestnácti letech zdůraznil dobré hospodářské vztahy mezi Českou republikou a Hamburkem. „Hamburský přístav je náš přístav, dalo by se říct,“ uvedl Václav Klaus v narážce na to, že Česká republika má na základě Versailleské smlouvy z roku 1929 v přístavu pronajatu plochu o rozloze téměř 30 tisíc m2.
Výkonové ukazatele v kontejnerové námořní dopravě se rychle mění: nejsou to ani tři měsíce, co například německé rejdařství Hapag-Lloyd oznámilo „rekordní výsledek za rok 2010“. Ale už v prvním čtvrtletí současného obchodního roku utrpělo ztrátu – a velmi podobně je na tom i většina jeho konkurentů. Jedinou výjimku představuje rejdařský gigant Maersk.
Rostoucí objem překladu kontejnerizovaného zboží a stále větší lodě zvyšují nároky na výkonnost námořních přístavů. Aby mohly přístavy v sousedním Německu držet s tímto vývojem krok, budou muset během příštích deseti let zdvojnásobit kapacity překladu kontejnerů. Rázným krokem v tomto směru je ambiciózně koncipovaná hlubokovodní přístavní zóna JadeWeserPort v přístavu Wilhelmshaven.
