Současná ekonomická krize se projevila změnou struktury přepravovaných komodit, ale také dalším zvýšením poptávky po vodní dopravě jako levnější dopravní alternativě. Uvedl to jednatel společnosti Evropská vodní doprava Sped (EVD) Lukáš Hradský.
Vnitrozemská plavba
Návratnost stavby jezu s plavební komorou na Labi na okraji Děčína, který by téměř po celý rok umožňoval plavbu z děčínského přístavu do Německa, odhaduje Ředitelství vodních cest (ŘVC) na deset let. Vedoucí oddělení rozvoje ŘVC Jan Bukovský na konci září na prezentaci záměru stavby plavebního stupně v Děčíně uvedl, že vlastní jez by měl stát kolem 4,2 miliardy Kč. Vodní elektrárna za zhruba jednu miliardu Kč, s jejímž vybudováním projekt rovněž počítá, by se měla zaplatit během osmi let.
V letošním roce uplynulo 130 let od založení přístavu v Děčíně. Představitelé přístavu, ale i české i německé vnitrozemské plavby si jubileum připomněli první říjnový den na odborné konferenci v prostorách děčínského zámku. Akce se nesla ve velmi optimistickém duchu kvůli nadějnému posunu v kauze výstavby vodního stupně na Labi právě v blízkosti zdejšího přístavu (viz str. 1).
Ředitelství vodních cest minulý týden ministerstvu životního prostředí předložilo dokumentaci k posouzení vlivů stavby jezu u Děčína na životní prostředí (EIA). Na následné tiskové konferenci to uvedl ředitel ŘVC Miroslav Šefara. Ředitelství tak podle něj učinilo významný krok na cestě k vybudování jezu.
Suché a horké léto už zastavilo i lodní dopravu na dolním toku Labe. V kritickém úseku mezi Ústím nad Labem a Děčínem klesl vodní stav pod 150 centimetrů, což je nejnižší hranice pro smysluplnou dopravu po řece. V polovině července to uvedl ředitel dolní části Povodí Labe Jindřich Zídek. V omezeném rozsahu zatím pokračuje plavba z Děčína do Německa, ale i tam je zastavení plavby jen otázkou času.
Čeští a němečtí ekologové nevzdávají boj proti plánované výstavbě jezu na Labi u Děčína. Minulý týden novinářům představili studii německého Institutu pro ekologický a hospodářský výzkum, podle nějž by stavba byla ekonomicky nevýhodná a poškodila by přírodu. Rejdaři, kteří naopak za plavební stupeň bojují, považují zveřejněné informace za lživé.
Ing. Jiří Aster (Svaz dopravy ČR) pro DN
Osud vodní dopravy má v rukou příští vláda
Česká vnitrozemská plavba má za sebou další rok čekání na to, zda se vládní slova o podpoře rozvoje vodní dopravy konečně promění v činy. Podle předsedy Sekce vodní dopravy Svazu dopravy ČR a zástupce společnosti Česko-saské přístavy Jiřího Astera čekají rejdaři netrpělivě na novou vládu vzešlou z jarních parlamentních voleb. Její konkrétní kroky zejména při splavňování Labe podle něj ukážou, jaká budoucnost českou plavbu čeká.
Vlastnící a provozovatelé plavidel vnitrozemské vodní nákladní dopravy mohou do 26. února v rámci druhého kola výzvy předkládat projektové žádosti o finanční podporu z Operačního programu Doprava, prioritní osy 6, pro oblast podpory 6.3 vztahující se k Programu č. 127 550 Modernizace plavidel vnitrozemské vodní nákladní dopravy. Podpora z tohoto národního programu by měla přispět ke zvýšení efektivity lodního parku v souladu s programem Evropské unie NAIADES.
Ještě letos by mělo být definitivně jasno v otázce rozšíření splavnosti Labe na německém území. Pokud půjde vše podle plánu, měla by být plavební dráha Labe s minimální hloubkou 1,60 metru od roku 2011 splavná 345 dní v roce, uvedl na počátku února na tiskové konferenci v Berlíně parlamentní státní tajemník spolkového ministerstva dopravy Enak Ferlemann.
Labští lodní dopravci odmítají stamilionové investice státu do zvyšování mostů na Labi, které podle jejich názoru splavnění řeky nijak nepomohou. Účelněji by podle nich mohly být využity například na prohloubení dna Labe. „Stát staví za evropské peníze vodní cestu do výšky a jako důvod udává kontejnerovou přepravu. Na Labi však žádná taková přeprava není a nemůže být, neboť pro ni není dostatečný ponor,“ řekl v polovině prosince ředitel společnosti ČSPL Milan Raba.