Ekonomické potíže zemí Evropské unie a Spojených států amerických se výrazně podepisují na světovém obchodu. Globální námořní doprava od vrcholu v lednu roku 2011 víceméně stagnuje – v USA vykázala pokles o šest procent, v Evropské unii mírný nárůst o pouhé jedno procento. Jediným pozitivním momentem od roku 2008 byl vyšší vývoz do rozvíjejících se ekonomik zemí BRICS (Brazílie, Rusko, Indie, Čína a Jihoafrická republika). Námořní export z Evropské unie do těchto zemí vzrostl od roku 2011 o 13 procent; i v jejich případě však tempo růstu od počátku loňského roku lehce zpomalilo.
Námořní doprava
V Benátkách se 19. června setkali prezidenti přístavních správ asociace severojadranských námořních přístavů NAPA (North Adriatic Port Association). Na setkání s uspokojením konstatovali, že Evropská unie v oblasti realizuje, plánuje nebo podporuje řadu velkých infrastrukturních projektů, které potvrzují význam regionu severního Jaderského moře pro celoevropský obchod.
Představenstvo gdaňské přístavní správy PGA v květnu přijalo doporučení komise ohledně výsledku výběrového řízení na dlouhodobý pronájem. Poslední část gdaňského přístavu, která má přímý přístup k hlubokovodnímu Gdaňskému zálivu a je schopná odbavovat velké lodě s hlubokým ponorem (proplouvající Dánskou úžinou), tak získala nového provozovatele.
Iniciativa Evropské komise na zvýšení konkurence v evropských námořních přístavech Seaports 2030 vzbuzuje smíšené reakce. Akční plán, který Evropská komise představila v květnu v Bruselu, předpokládá „přiměřený“ nárůst cen za přístavní služby. Jejím hlavním cílem je posílit tak nejdůležitější přístavy Evropy a jejich provozovatele současně vystavit větší konkurenci.
Německý přístav Hamburk spustil na začátku června novou online platformu pro rychlejší párování poptávky a nabídky. Systém PORTlog nabízí aktuální kontakty na služby v oblasti skladování, překladu, logistiky a dopravy v Hamburku a okolí. Jen přímo v Hamburku nabízí databáze více než tisíc poskytovatelů skladovacích a logistických služeb. PORTlog představuje podle správy přístavu a organizace Hafen Hamburg Marketing (HHM) mimořádně jednoduchý a účinný nástroj na podporu služeb souvisejících s přístavem.
Před oborem námořní dopravy – základem světové obchodní výměny – stojí řada změn. Co přístavy, jejich terminály, rejdaře a uživatele služeb námořní dopravy v nejbližších týdnech a měsících čeká? Kontejnerová námořní plavba se zatím stále ještě nevymanila z krize; v důsledku celkového zpomalení světového hospodářského růstu totiž značně oslabila poptávka po kontejnerových dopravních službách. Po 13 procentech v roce 2010 byl loni meziroční nárůst jejich výkonů jen zhruba poloviční.
Největší evropský přístav Rotterdam na konci května po dokončení první fáze výstavby otevřel novou přístavní zónu Maasvlakte 2. Největší rozvojový projekt v celé historii přístavu přinesl 700 hektarů nových ploch a vyžádal si celkové náklady kolem 1,55 miliardy €. „Maasvlakte 2 je bránou doširoka otevřenou pro nejnovější generaci kontejnerových lodí. Nabízíme prostor pro nejmodernější terminály. Přístav se rozrostl o 20 procent, kapacita kontejnerového překladu vzroste na dvojnásobek. Přímo i nepřímo vytvoříme tisíce nových pracovních příležitostí,“ řekla 22. května při slavnostním otevření nové zóny nizozemská ministryně pro infrastrukturu a životní prostředí Melanie Schultz van Haegenová (na snímku).
Česká republika byla loni pro slovinský přístav Koper šestým nejvýznamnějším trhem. Celkem pro ni odbavil 443 tisíc tun zboží, meziročně o 14 procent více. Největší měrou se na celkovém překladu podílely kontejnerizované díly pro automobilový průmysl. Vyplývá to z loňské výroční zprávy dynamicky rostoucího slovinského přístavu. Ještě více loni Koper zvyšoval výkony v rakouské relaci. Pozici hlavního rakouského námořního přístavu, kterou mu v roce 1998 odňal Rotterdam, obnovil již v roce 2010.
KIRKENES (17.6.) – Severní mořská trasa se momentálně možná jeví jako spíše „okreska" než „dálnice" námořní plavby, ale norští rejdaři již vzhledem ke globálnímu oteplování počítají s její rostoucí rolí v mezinárodním obchodu. „Poprvé v historii vidíme, že se na krajním severu otvírá celý oceán, a to bude mít velký dopad na obchod a zásobování energiemi," uvedl šéf federace norských rejdařů Sturla Henriksen.
Francouzští rejdaři vyjádřili v otevřeném dopise francouzské vládě obavu o budoucnost národní obchodní flotily, která čelí stále tvrdší konkurenci. Na dubnové výroční valné hromadě v Paříži vládu vyzvali k větší podpoře sektoru. Ve Francii působí zhruba stovka domácích rejdařství provozujících 1100 lodí, z nichž je však jen asi 600 registrováno pod francouzskou vlajkou. Počet plavidel francouzské flotily se každým rokem snižuje, loni ubylo dalších třicet lodí.
