Námořní doprava

Poprvé v historii odbavil přístav Hamburk loď o objemu 19 100 TEU. Gigantické plavidlo CSCL Globe připlulo do přístavu minulý týden. Jedná se o v současnosti největší kontejnerovou loď nasazenou na pravidelné trase mezi Evropou a jihovýchodní Asií. Čína tak letos v Hamburku dále rozšiřuje svou pozici vedoucího obchodního partnera v přepravě kontejnerů. Za loňský rok by podle zatím předběžných odhadů přístavní správy mělo být v obchodu s Čínou dosaženo tří milionů TEU.

Obchodní lodě v předepsaných zónách s kontrolovanými emisemi musí od 1. ledna 2015 používat palivo obsahující méně než 0,1 procenta síry. Do 31. prosince 2014 mohla plavidla spalovat pohonné hmoty s obsahem jednoho procenta síry. Přísná emisní pravidla vycházejí z 6. dodatku (Annex VI) Mezinárodní úmluvy o prevenci znečištění na moři (MARPOL).

Počet obřích lodí, které odbavuje hamburský přístav, v posledních letech soustavně roste. To staví přístavní podniky, rejdařství i úřady před náročné výzvy. Novinkou usnadňující spolupráci všech zainteresovaných složek je systém koordinace námořních terminálů NTK, do jehož působnosti patří centrální provozní zajištění velkých lodí dlouho před vplutím do plavební dráhy Labe. NTK využívá zkušenosti a struktury centrály pro koordinaci feederové logistiky FLZ.

Správa přístavu Hamburk HPA (Hamburg Port Authority) plánuje výstavbu nového centra železničních služeb. Hamburk je vytíženým překladovým centrem, které ve značné míře při spojení s vnitrozemím sází na železniční dopravu. Stavební práce by měly být podle finančního ředitele HPA Tina Klemma zahájeny v roce 2016. Na pozemku o ploše 30 tisíc metrů čtverečních, který se nachází vedle severní části nádraží Alte Südelbe a silniční komunikace Dradenauer Deichweg, budou zřízeny odstavné koleje pro lokomotivy. Pro obslužný personál vybuduje přístavní správa sociální zázemí. Projekt si vyžádá investici v řádu několika desítek milionů €.

Rejdařství Maersk Line ve třetím čtvrtletí znovu posílilo svou pozici na trhu. Největší světové kontejnerové rejdařství dokázalo mírně snížit jednotkové náklady (2597 USD/FEU), prosadit stabilní sazby (2679 USD/FEU) a získat o 3,7 procenta více zakázek (cca 2,4 milionu FEU). Zisk koncernu stoupl o téměř čtvrtinu na 685 milionů USD. „S výsledky jsme velmi spokojeni,“ komentoval situaci předseda představenstva Nils S. Andersen. Náskok před konkurencí je tak velký, že si šéf rejdařství dokonce dovolil popřát ostatním subjektům na trhu, aby „se jim rovněž zvýšila ziskovost“.

Mezinárodní federace spedičních svazů FIATA je přesvědčena, že nastal vhodný čas pro to, aby největší světová kontejnerová rejdařství jasně vysvětlila rostoucí počet nejrůznějších příplatků, které zavádějí k základním přepravním tarifům. FIATA hájí zájmy zasilatelů a poskytovatelů logistických služeb, přes národní asociace sdružuje více než 40 tisíc firem zaměstnávajících osm až deset milionů lidí ve 150 zemích světa.

Přepravní tarify v námořní dopravě v říjnu vyletěly vzhůru prakticky ve všech sledovaných ukazatelích. Růst zaznamenaly přepravy kusového i hromadného zboží. Po určitém „přešlapování“ z první poloviny měsíce se nakonec daly do pohybu také tarify kontejnerové námořní dopravy, a to zejména u nejvytíženějších tras jako je Šanghaj – severní Evropa, respektive Středomoří. Nárůst činil 88, respektive 51 procent na 1312, respektive 1416 USD/TEU. U přeprav do severní Evropy se kontejnerovým rejdařstvím daří prosazovat plánované všeobecné zvýšení tarifů o 750 až 920 USD/TEU, přinejmenším krátkodobě.

Rejdaři a vlastníci námořních lodí se budou muset smířit se stále rostoucími provozními náklady. Vyplývá to z aktuální studie britské poradenské společnosti Moore Stephens. Experti firmy na základě rozsáhlého průzkumu zjistili, že v letošním roce stouply náklady na provoz námořních plavidel oproti roku 2013 o 2,9 procenta a stejně vzrostou i v příštím roce.

Slovinský přístav Koper by mohl být vhodnou alternativou pro české dopravce, kteří nyní využívají hlavně severoněmecké přístavy a potýkají se s velmi vytíženými dopravními cestami, zejména na železnici. Po česko–slovinském logistickém workshopu to minulý týden řekl český ministr dopravy Antonín Prachař.

Klienty mořského přístavu v Gdaňsku byli po staletí výrobci z území současného Česka, Slovenska, Maďarska, Ukrajiny a Běloruska. S využitím všech vnitrozemských komunikačních tras – vodních, silničních a železničních – tyto země prováděly v Gdaňsku směnný obchod svých výrobních přebytků na potřebné suroviny a přístav měl vedoucí postavení v obchodě baltské části Evropy se zbytkem světa.